Platy politiků příští rok porostou, Senát odmítl jejich zmrazení

Pro zamítnutí novely hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory, ruce zvedli dokonce i někteří senátoři z klubu Proregion, který tvoří zástupci ANO a ČSSD. Proti jich bylo pět.

Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební Sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.

„Cílem návrhu je zmrazit platy na letošní úroveň až do roku 2026. Úprava se dotkne platů členů vlády, poslanců či senátorů. Nebude se týkat soudců,“ představila novelu na plénu v Senátu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Návrh tak měl v době koronavirové epidemie ušetřit zhruba tři čtvrtě miliardy korun.

Někteří senátoři poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Novelu označili také za populistickou. Zmrazení platů navrhl totiž končící premiér Andrej Babiš (ANO) jen několik dní před říjnovými volbami do dolní komory.

„Je to krédo končící vlády, že se navrhuje zmenšení platů ústavních činitelů. Je to nestandardní a nelogický krok, jedná se spíše o populistický krok,“ prohlásil například senátor za hnutí STAN Petr Holeček.

Plat řadového poslance a senátora tak za současného zákonného stavu vzroste od ledna podle předběžných údajů o průměrné mzdě o 5500 korun na 96 300 korun měsíčně. Prezident bude brát 321 000 korun a ministři 183 700 korun měsíčně, stejně jako místopředsedové parlamentních komor. Jde o zvýšení o 18 300 korun a 10 500 korun.

Premiér a předsedové obou parlamentních komor si měsíčně přijdou na 258 600 korun, zvýšení proti letošku bude představovat 14 800 korun. Předsedové parlamentních výborů, komisí a delegací si polepší o 7800 korun na 135 600 korun. Společně s platy politikům vzrostou i měsíční náhrady.