Plaga: Povinná matematika až po změně výuky

Chci zachovat současný stav, kdy mají maturanti povinnou zkoušku z češtiny a volbu mezi cizím jazykem a matematikou. Zároveň nadále prosazuji, aby součástí státní zkoušky byly jen didaktické testy. Napřed se musí proměnit výuka, a to je nejdřív za osm až deset let.

V této chvíli, kdy si matematiku vybírají maturanti dobrovolně, je proti jiným předmětům velká neúspěšnost.

Neúspěšnost u užitečných úloh, na kterých by schopnosti maturantů měly stát, které jsou o logickém myšlení, o matematické gramotnosti, tedy prokazují schopnosti používat matematiku v praxi a v běžném životě, je ještě výrazně vyšší.

Zjevně z toho vychází, že memorovací věci se lidi dokážou krátkodobě naučit, ale ty pak stejně nepoužívají. Učí se pouze na tu zkoušku.

I Česká školní inspekce uvedla, že ve výuce není dostatek prostoru, aby se učitelé věnovali upevňování těchto kompetencí a schopností. Jsou přehlceni požadavky rámcových vzdělávacích programů (RVP). Ty můžeme upravit z pozice ministerstva, a to je to hlavní.

Musíme se také zaměřit na podporu výuky matematiky, tedy dodat učební materiály a metody výuky. Teď také vznikají metodické kabinety, díky nimž mohou učitelé sdílet metody dobré praxe mezi sebou.

Hlavní je však změna RVP. Jakmile toto odšpuntujeme a podpoříme v terénu výukovými materiály a metodami, tak by to mohlo vést k proměně výuky matematiky, byť to vypadá zdlouhavě.

Ale vždyť i cílem průmyslu je, aby lidi matematiku uměli, a ne aby se ji učili jen na konkrétní zkoušku, aby se jí nebáli a používali ji. To jsou pak ti správní kandidáti na technické školy, po kterých průmysl volá. Neobjevuji Ameriku.

I v té předchozí debatě o zavedení povinné matematiky se říkalo, že se musí proměnit výuka a zavede se povinná maturita z matematiky. To druhé se stalo jednoduše, ale k tomu prvnímu z různých důvodů nedošlo.

To ne, kroky na podporu matematiky probíhaly, ale nevedly k systémové proměně. Podporovala se například matematika v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Můžeme se bavit o tom, jestli ty kroky byly dostatečné, nebo byly ovlivněny tím, že není dostatek učitelů matematiky a fyziky. Takže těžko něco naděláte, i když poskytnete podpůrný nástroj, ale ta masa, která umí učit matematiku, se ze systému vytrácí.

Doufám, že budu schopen kolegy z vlády přesvědčit, ale to téma štěpí většinu stran. Co mám zmapováno, tak jsou různé názorové proudy snad ve všech stranách s výjimkou Pirátů, kteří by můj návrh, předpokládám, podpořili všichni.

Předpokládám, že ano. Nesmí to být jako test v autoškole. Je to o skladbě úloh, o jejich formulaci. Pokud návrh na zúžení státní zkoušky jen na didaktické testy projde, tak i ty testy by měly být skládány tak, aby ověřovaly užitečnou kompetenci.

Nechci to komplikovat, ale férově si musíme říct, že napřed musíme změnit RVP, potom učivo na úrovni školy. Pak se vytvoří katalog možných úloh a pak se to promítne do toho testu. Proces je zdlouhavý, proto může k systémové proměně dojít za osm až deset let.

Cokoliv ve vzdělávací soustavě měníte, tak to má tento poločas, kdy to může začít působit. Ale české školství, vyznačující se z povahy věci velkou setrvačností, ničí právě rychlá řešení.

V únoru jsem avizoval, že na podzim by měla být hotová část vzdělávací strategie do roku 2030. Ta by měla být vodítkem pro revizi RVP. Ale tím se nezastavily práce třeba v oblasti informačních technologií, kde je jasné, že budou součástí učiva budoucnosti. Pokusné ověřování probíhá. Lze tam zahrnout i pokusné ověřování nového předmětu technika.

Musíme také připravit pro školy srozumitelný materiál, jak nové RVP zpracovat. Pak by měl být k dispozici modelový školní vzdělávací program. Mnohé školy si s tím vědí rady, ale některé dosud ne.

Pak je zapotřebí metodických materiálů, které škola může, a nemusí využít. A pak ještě učební materiály, například aplikované úlohy, o jakých se bavíme, aby se jimi mohli učitelé nechat inspirovat.

Je to obtížné, když narazíte na dvacet matematiků, kteří mají pocit, že se RVP má ještě naopak víc nafukovat. To je ale typické pro všechny oblasti. Proto bych chtěl, aby revize byla řízena přímo z ministerstva a podřízené úřady by byly vykonavatelem. Neměla by to být revoluce, ale hlavně podpora, aby to nikoho neomezovalo poté, co provzdušníme obsah. To zůstává zásadním zadáním.

Ještě před pár lety jen každý druhý absolvent pedagogické fakulty nastupoval do praxe. Proto chci zvýšit atraktivitu profese prostřednictvím zvyšování platů. To by mohlo přinést navýšení počtu nastupujících absolventů, ale nejsou to desetitisíce lidí ročně.

Ten druhý kanál navýšení počtů bude stát na vysokoškolsky vzdělaných, motivovaných lidech, kteří chtějí jít učit, ale nemají kompletní pedagogické vzdělání.

Ten bude přímo závislý na fázi ekonomického cyklu. V tuto chvíli nejsou lidi nikde, tedy ani ve školství. Několik let po sobě zlepšujeme podmínky, nebo tedy spíš zaplácáváme dluh, kdy se 15 let do školství masivně nepřidávalo. Ty čtyři roky a masivní tok jsou ale dobrý začátek.

Sázím na to, že ve chvíli, kdy dojde k ochlazení ekonomiky, tak místo ve vzdělávací soustavě začne být atraktivnější. A vše bude stát na řediteli, který si člověka vybere, odhadne jeho potenciál, a my mu zas musíme dát podporu, tedy prostředky na uvádějícího učitele a na další vzdělávání toho pracovníka v rámci adaptačního dvouletého období. To by mohlo přinést jednotky tisíců lidí ročně.

Katastrofický scénář říká ano, ale druhá věc je, že ředitelé je udržují ve školách i po nástupu do penze. To může pomoct, ale nemá smysl zavírat oči před tím, že to je látání děr. Jsme si vědomi toho, že i díky těmto ročníkům se daří nedostatek učitelů řešit, protože oni přesluhují, ale jednou by nemuseli. Takže je tu riziko, se kterým je třeba pracovat.

Nečekám, že to bude dramatické. Ředitelé říkají, že se situace zhoršuje, že sehnat učitele je horší než loni, ale to je jen lokální postřeh. Ale i celostátní čísla ukazují, že se situace nebude zlepšovat, ale spíš obráceně. Ten nedostatek bude třeba desetitisícový, ale celá soustava má na 150 tisíc učitelů.

Na konci prosince by měl mít učitel o 15 procent více. Navýšení pro příští rok by mělo být takové, že tam bude zase o 10 procent víc. To, jak to bude reálně od ledna, bude záviset na jednání s tripartitou, tedy jaká část půjde do tarifů a jaká do odměn.

Nejste daleko od pravdy. Musíme najít balanc mezi tím, aby tarifní část byla atraktivní, aby narůstala a z pohledu do tabulky, aby učiteli bylo jasné, co má jisté. Ale ředitel taky musí mít balík prostředků, aby si udržel kantora, který dělá práci navíc. Anebo aby vytvořil bonus a přilákal matematika či fyzika.

Jestliže máme být na konci volebního období na 45 tisících, tak bychom po roce 2020 měli být nejméně na 40 tisících v průměru včetně řídících pracovníků.

Vypsali jsme rozvojový program, díky němuž už si ředitelé mohou od září nastavit výuku tak, jak to bude od ledna. Celkem na to bylo rozepsáno půl miliardy. Pokud jsou ředitelé připraveni, už na to mohou naběhnout. Takže hodiny matematiky už mohou dělit.

Férové je říct, že tento způsob financování naráží na dva mantinely. V principu vede ke zkvalitnění výuky, protože ji mohu dělit, mohu ji lépe cílit.

Druhá věc je, že povede ke spravedlivému financování. Dodnes to bylo tak, že dostanete normativ, máte starší učitelský sbor, takže na zaplacení tabulkových platů jste musel rozdělit i nadtarifní složku. Proto se učitelé divili, že osobní ohodnocení ani neviděli. Když měl někdo mladý sbor, tak mu na nenárokové složky platu zůstalo víc.

Nový systém vám dá na tarifní stupně přesně peníze, které plně pokryjí tabulky.

Pokud se o to bude učitel zajímat, tak bude aspoň řádově tušit, kolik peněz přišlo na nadtarify.

Vkládám hodně naděje do pedagogických fakult, kterým jsme poskytli prostředky národní i evropské. Očekávám od nich, že se budou podílet na systémové proměně přípravy pedagogů. To je zásadní. Některé fakulty v motivaci lidí nastupovat do praxe selhávají. Nastupuje každý druhý. Rád bych, kdyby toto procento vzrostlo.

Chtěl bych, aby byli dobře motivovaní. Já mohu ovlivnit atraktivitu prostředí, ale jak je vedena výuka, jak jsou připraveni, to ovlivňují pedagogické fakulty. Na to chci dohlédnout.