Plaga: Hlavně hned od září nešílet s doháněním učiva

Všichni jsme opatrnější než před rokem. Všichni se teď vracíme z prázdninového režimu do školního a pracovního režimu, krom toho pro děti do 12 let ještě nejsou schváleny vakcíny.

Plošné testování ve školách má jasně ukázat, jaká je situace po návratu z prázdnin, a má zachytit místa a oblasti v ČR, kde by ta situace třeba nebyla dobrá. To pak umožní hygienickým stanicím, epidemiologům a ministerstvu zdravotnictví zareagovat velmi rychle, lokálně a nenechat tu epidemii rozběhnout.

Na podzim jsou lidé samozřejmě náchylnější k respiračním onemocněním, navíc můžeme vidět v okolních zemích, že tam dochází k nástupu čtvrtých vln. Takže jde hlavně o včasné zmapování situace a včasný záchyt nákazy.

Jsem velmi rád, že s návratem Adama Vojtěcha (za ANO) se spolupráce s ministerstvem zdravotnictví zlepšila a vše probíhalo podle plánu, tak aby školy byly vždy o všem včas informovány a my jsme například mohli zadat tendr na nákup neinvazivních AG samotestů. Ty jsou teď mnohem kvalitnější než ty, které byly k mání na jaře.

Zároveň jsme školám umožnili využít PCR testy s tím, že jim stejně jako na jaře poskytneme příspěvek ve výši 200 Kč za test.

Testování AG testy proběhne ve třech vlnách 1., 6. a 9. září. V případě PCR testů se bude testovat dvakrát za těch 14 dní. Jsem rád, že se podařilo vyjednat pro prvňáčky, že testování může proběhnout až 2. září, aby ten slavnostní okamžik nebyl spojen s povinností testování. U dětí první až třetí třídy bude umožněna přítomnost zákonného zástupce.

Ministerstvo zdravotnictví bude reagovat hned na ta první čísla. Nikdo z nás už přece nechce, aby došlo k nějakému plošnému opatření, a už vůbec ne v oblasti škol.

Loni na jaře se ukázalo, že se jedná o jednotky dětí na jednotlivých školách. Očekávám, že teď to budou úplně ojedinělé případy. Doufám, že se rodiče přesvědčili, že se jedná o neinvazivní metodu, kterou děti zvládnou a která jim nijak neškodí.

Pokud rodič své nenaočkované dítě nenechá testovat, pak platí nastolený režim ministerstva zdravotnictví, že takové dítě i po dobu vyučování ve třídě zůstává v roušce. Nemůže ani cvičit v uzavřených prostorách a zpívat.

V případě konzumace jídla, ať už je to svačina, nebo oběd, musí být dodržen odstup od ostatních minimálně 1,5 metru a nesedí s nimi u stolu. Ve společných prostorách budou mít roušky všichni. Ale jsem rád, že se u netestovaných neomezuje právo dítěte na vzdělání a na prezenční přístup do školy.

Mimořádné opatření, které zaštiťuje i plošné testování, má nyní platnost do 10. září. Ministerstvo zdravotnictví už v něm ale naznačilo směr: ve školách, kde bude záchyt nákazy vyšší než 25 na sto tisíc celkově provedených testů, bude testování pokračovat. Dá se předpokládat, že kde bude vyšší výskyt, ministerstvo zdravotnictví bude trvat na povinnosti netestovaných nosit roušky ve třídě.

Předpokládám, že tam už bude režim standardní, a pokud bude požadavek na roušky ve společných prostorách, bude platit pro všechny děti. Ale už tam nebudou zvlášť požadavky na netestované.

Zatím nemáme informaci od ministerstva zdravotnictví, že by se mohlo upustit od nošení roušek ve společných prostorách. Záleží ale i na proočkovanosti celé populace. Kdyby se podařilo ještě alespoň první dávkou proočkovat řadu lidí, tak to zvyšuje nejen celospolečenskou šanci na relativně normální podzim, ale přispívá to i k bezpečnému prostředí ve školách.

Ano, ministerstvo školství řeší i volnočasové aktivity a přesně na tu obtížnou dostupnost testů jsme ministerstvo zdravotnictví opakovaně upozorňovali. Dosud nejsou všechny regiony pokryty a může to být problém zejména v odlehlých oblastech.

Jsem rád, že alespoň platnost AG testů bude ohledně pravidelných volnočasových aktivit sedmidenní. Řešení průběžným testováním ve školách se nabízí, ale spíš by se měli na ministerstvu zdravotnictví zamyslet, jestli by se nedal nastavit systém lépe pro celou společnost.

Břímě nemají nést školy. Ředitelé a učitelé během pandemie na sebe převzali řadu věcí a patří jim za to dík, ale neměli by zaskakovat za ministerstvo zdravotnictví a snažit se nahradit systém, který umožní všem lidem zapojit se do kulturních a volnočasových aktivit.

Úkolem ministerstva není nakupovat a zabezpečovat testování populace, aby lidé mohli chodit na kulturu a volnočasové aktivity. Toto řešení bych očekával od ministerstva zdravotnictví. Ale chápu představu, že když kolegové ukázali, že to umíme, že bychom to měli dělat dál.

Akorát já bych rád, aby ředitelé měli čas i na něco jiného než zabezpečovat tyto funkce. Je lehké říct, že nakoupíme testy a ředitelé to budou dělat. Ale je to trest za to, že jsme to zvládli, že byli ředitelé schopni udržet nějaký režim a vykázat výsledky. Ale centrální řídící tým měl dost času, aby byly testy dostupné po celé republice. A i ta neinvazivní metoda by měla být všude jednou z možností, protože zejména děti se budou muset testovat.

To rozhodnutí chápu a uvítal jsem ho, jen doufám, že se to neprojeví na sníženém zájmu o očkování. Zrovna kategorie 18 až 24 let měla otevřenou cestu k očkování od 4. června.

Jsem rád, že v těch pravidlech a doporučeních je jen režim omezující koleje, které dost často byly ohniskem šíření. Jinak ministerstvo zdravotnictví žádnou regulaci VŠ neplánuje. Už v minulém období si například Masarykova univerzita v Brně nastavila pravidla vnitřního fungování, a to i přísněji než stát.

Akademická obec tak potvrzuje svou autonomii. A pak i VŠ si uvědomily možnosti využívání moderních technologií. Vlastně je s podivem, že distanční účast na přednášce pro 350 zapsaných posluchačů v době, kdy mohou streamovat a přednáška může být dostupná i mimo její reálný čas, není standardem. Prezenční výukou musí být zabezpečena hlavně praktická a laboratorní výuka. I tam ale jsou schopni dodržet hygienická pravidla.

Díky dobré spolupráci s ministerstvem zdravotnictví jsme mohli s představiteli škol záměry resortu včas probrat. Mezitím v médiích proběhly stížnosti na zajištění teplé vody pro děti v dočasné karanténě ve škole nebo na požadavky zajištění homogenních skupin.

Poté, co jsme s využitím řady ředitelů ten materiál oponovali, tak je nakonec finální manuál podle mě přijímán dobře. Obsahuje závazné, informativní a doporučující věci. A třeba doporučení na maximální možné využití homogenních skupin už není tak striktní jako před rokem, ale je tam důraz na to, aby se školy snažily co nejvíce děti oddělovat.

V případě maturitních seminářů či školních družin to má své limity, ale školy vědí, že je to pak na krajských hygienických stanicích, jakou šíři zásahu a karantén v případě výskytu nákazy uplatní.

Ta se týká hlavně testování a třeba trasování kontaktů žáků dva dny zpátky. V ostatních věcech, které jsou spíše doporučovány, je ten právní dokument velmi úzký. Týká se to ubytování, provozu školní jídelny, přítomnosti třetích osob ve škole, ať už odborníků z praxe, nebo preventistů. Je tam popsáno, jak k tomu přistupovat, ale není to tak, že to lze dělat jen jediným možným způsobem.

V tuto chvíli škola v přírodě nebo adaptační pobyt nejsou špatně, ale jsou obecné podmínky ubytování a ty jsou závazně platné i tam. Doporučení nemají právní závaznost, ale škole i rodičům jde o to, aby škola fungovala v co nejvíce prezenčním módu.

Zásadní je, že každá škola v České republice je jiná a manažer školy je ředitel. Ten ví, kolik má vychovatelek, kolik místností, jestli je schopen upravit družinu do relativně homogenních skupin, jestli dokáže slučovat jen jednotlivé třídy apod. Totéž platí u seminářů pro maturanty.

Ředitel ví, jak se tam promíchávají třídy, co lze dělat distančně a co ne. Ale taky třeba zajistí homogenitu alespoň na úrovni ročníku. To platí i pro další kolektivy, jako jsou třeba školní kroužky.

Konkrétní čísla budeme mít až v průběhu září, října, až dojde k vykázání účasti a vyúčtování dotace. Pro mě to byl a je projekt smysluplný. Ale je třeba se na něj podívat ve větší šíři. Většina odborníků se shodla na tom, že dětem kromě výpadku vzdělávání chybí socializace jako taková.

Letní kempy měly v maximální možné míře umožnit i těm, kteří si je nemohou běžně dovolit, zapojit se do dětského kolektivu a kombinovat vzdělávání formální či neformální a sportovní aktivity, protože výpadek sportu v důsledku covidu je taky velký.

Startujeme hned od 1. září. Rozběhli jsme stránky doucovani.edu.cz, kde bude i mapa toho, kdo se do něj může zapojit. Týká se to učitelů, studentů pedagogických fakult, fakult vzdělávajících učitele, neziskových organizací. Je totiž třeba si uvědomit, že ne všude jsou dostupní kantoři na určitou oblast, na určitý typ vzdělávání.

Školy dostávají 250 milionů na čtyři měsíce do konce roku na to, aby ať už individuální, nebo skupinové doučování mohly zaměřit na skupiny žáků ohrožené školním neúspěchem. Od ledna navazujeme doučovacím programem, který bude pokračovat až do sezony 2022/2023, kde s využitím Národního plánu obnovy budeme investovat minimálně miliardu na doučování.

To zrovna v této chvíli řešíme. Do škol odešla metodická doporučení, jakým způsobem přistupovat k naplňování rámcových vzdělávacích programů (RVP) a školních vzdělávacích programů (ŠVP). Stejně jako při návratu dětí na jaře 2020 platí, že to nemá být o překotném dohánění učiva a bezbřehém odškrtávání si probrané látky.

Tomu také uzpůsobujeme metodickou pomoc Národního pedagogického institutu a práci České školní inspekce. Pevně doufám, že šílenství nepropukne. Snažíme se školy motivovat a pomoci jim, aby se zaměřily na to, jak učit efektivně a nestresovat učitele ani žáky.

Teď je situace jiná z mnoha důvodů. Jednak už je uzákoněno, že lze hodnotit i distanční výuku, což na jaře 2020 nebylo. Také třeba formativní hodnocení se stalo součástí procesu bez ohledu na to, zda byla výuka distanční nebo prezenční.

Učitelé kontinuálně hodnotili práci žáků a poskytovali jim zpětnou vazbu. Řada učitelů už se tak v této oblasti zklidnila, někteří ne. Pevně ale doufám, že přes léto ředitelé s těmito učiteli pracovali.

Opravdu bych byl rád, kdyby k těm pokynům a podpoře, kterou školám dáváme, a k příkladům dobré praxe přihlédli. Je třeba hlavně mít na mysli nějaké širší adaptační období a individuálnější přístup.

Situace v okolních zemích podle jednotlivých čísel výskytu dobrá není. Ale jsme v jiné situaci, co se týká proočkovanosti a dostupnosti kolektivní imunity. Ještě doufám, že se zvýší proočkovanost a každý nenaočkovaný si uvědomí, že chrání nejen sám sebe, ale i ostatní a pomáhá tomu, aby ten dopad na děti byl co nejmenší.

Doufám, že krajské hygieny i díky screeningovému testování ve školách dokážou situaci udržet u lokálních zásahů a že k plošným zásahům už nedojde, a už vůbec ne v oblasti školství.

Když mi tým ministra zdravotnictví Prymuly loni na podzim vysvětloval, že bez uzavření škol včetně prvních stupňů se nepodaří epidemii zbrzdit, stál jsem před nejhorším rozhodnutím.

Došlo na to, ale od té doby jsem pořád upozorňoval, že náklady brždění epidemie neslo školství a že tam jsou náklady, které možná nejsou hned vidět, ale dlouhodobě se projeví. A bylo by hloupé, kdyby k té situaci mělo zase dojít a školy byly tím místem, které by se zavíralo plošně.

Snažím se vidět pozitiva, přestože to je obrovsky náročné období. Určitě posunula povědomí rodičů, co se ve školách učí. To vnímám jako důležitou součást toho, že se rodiče začali více zajímat o Strategii 2030 , tedy jak chce ČR modernizovat školství.

Posunula učitele k lepšímu využívání IT. Konzervatismus ve sboru byl velký, ale skokově se to posunulo a posouvá se i nadále. Zároveň nasvítila naše bolístky, což je rozdílný přístup ve vzdělávání, kdy se podepisuje na vzdělávací kariéře dítěte sociální postavení rodičů. I to je výzvou Strategie 2030 . A pak se ukázalo, že lze redukovat učivo a že způsoby učení mohou být různé.

Obsah učiva už některé školy redukují na úrovni ŠVP, zároveň to je dobrý podnět pro budoucí revizi RVP. Taky jsme například začali ve spolupráci se školami a rodiči, kteří se do toho zapojí, hledat správný mix distanční a prezenční výuky třeba u jednotlivých stupňů a předmětů.

Jsem velmi rád, že i přesto, že v tomto volebním období v důsledku pandemie došlo k propadu HDP, tak závazek ve vládním prohlášení byl naplněn. Učitelské platy rostly velmi dynamicky. Nárůst platů dosáhne nejen těch 150 procent k průměru kantorského platu roku 2017, co jsme slíbili.

Zároveň se zřejmě přiblížíme hranici 130 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. Průměrný plat pedagogických pracovníků včetně odměn za celý rok 2021 překročí avizovaných 45 tisíc korun. Už teď od ředitelů slýchám, že se učitelé z komerční sféry vracejí. Ale bylo by podle mě velmi dobré, aby ČR pokročila k hranici pěti procent HDP, kterou bude dávat na vzdělávání. To je ta magická hranice, která se ukázala u mnoha moderních zemí, ke kterým v oblasti vzdělávání vzhlížíme, jako zásadní.

Blížíme se k ní, přitom jsme začínali někde u tří procent. Beru to jako úspěch svůj, ministerstva a této vlády. Musí to však být tak dlouhodobě, aby se to projevilo v lepší budoucnosti a tím, že budeme ekonomikou s vyšší přidanou hodnotou.