Článek
Vedení policejní centrály informace Práva o jeho angažmá u Pirátů znepokojily. „Podle mého názoru toto v pořádku není. V současné době se touto věcí zabýváme,“ sdělil v úterý Právu Jiří Mazánek, ředitel NCOZ SKPV (Služba kriminální policie a vyšetřování).
Zákon jasně praví: „Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno.“
Norma nebrání policistům kandidovat ve volbách, nesmí však být členy strany. Sám Šmíd o tom napsal na pirátském fóru, když se ucházel o post lídra kandidátky do děčínského zastupitelstva: „Bohužel ale vzhledem ke své práci nemohu být straníkem. Jinak bych už dávno byl ve vašich řadách. Být Pirátem je pro mě jedinou variantou, proto jsem již několik let vaším hrdým voličem.“
Myslím, že odbornost je prokazatelná, a nemyslím si, že by to bylo v rozporu se zákonem o služebním poměru, že bych vykonával něco ve prospěch Pirátské strany.
Šmíd se letos 9. dubna stal členem pirátského týmu pro vnitro a bezpečnost. V zápise z tohoto jednání stojí: „Představení nového člena týmu. Jan Šmíd: zastupitel z Děčína, nemůže být členem strany, protože je u policie. Řeší organizovaný finanční zločin. Může řešit všechna legislativní témata.“
Právo se Šmída na jeho angažmá v úterý zeptalo. „Domnívám se, že to není v rozporu. Byl jsem přizván jako odborník na konkrétní problematiku týkající se novely zákona o služebním poměru,“ řekl Právu. „Určitě nejsem stálým členem týmu. To je zřejmě chyba v zápisu,“ dodal.
Mlsna: Policisté musí být nestranní
Na otázku, zda bude dál docházet do pirátského týmu, řekl: „V případě, že budu dotázán na nějakou konkrétní odbornou záležitost, tak se k tomu vyjádřím. Ale opravdu se to bude týkat pouze odborností, kterým rozumím, tzn. zákona o služebním poměru. Zatím nic jiného jsem nepřipomínkoval. To je asi všechno.“
„Myslím, že odbornost je prokazatelná, a nemyslím si, že by to bylo v rozporu se zákonem o služebním poměru, že bych vykonával něco ve prospěch Pirátské strany. Tato záležitost, myslím si, je ve veřejném zájmu,“ podotkl Šmíd.
Ke svému rok starému dopisu, v němž se vyznává ze sympatií k Pirátům, dodal: „Každý na základě svobody slova a aktivního i pasivního volebního práva máme právo vyjádřit svoje názory politické.“
Striktně podle zákona žádný příslušník bezpečnostních sborů prostě nemůže vykonávat činnost ve prospěch nějaké strany. Ať už ta činnost vypadá jakkoliv.
Náměstek ministerstva vnitra pro legislativu Petr Mlsna i ústavní právník Jan Kysela soudí, že Šmídovo působení u Pirátů může být překročením zákona. „Pokud nemáte vykonávat činnost ve prospěch politické strany a vy se stanete součástí nějakého pracovního formátu té strany, který slouží k jejímu prospěchu, tak se mi zdá, že je to to, co má zákon o služebním poměru na mysli,“ řekl Právu Kysela.
Stejně nahlíží na věc i Mlsna. „Striktně podle zákona žádný příslušník bezpečnostních sborů prostě nemůže vykonávat činnost ve prospěch nějaké strany. Ať už ta činnost vypadá jakkoliv. Ať už je to psaní legislativních návrhů, nebo jejich připomínkování. Protože to je činnost, kterou strana využije v rámci politické soutěže,“ komentoval to pro Právo.
Podle Mlsny takové chování vrhá stín na policii jako celek. „Každý se musí rozhodnout, kde chce sedět. Jestli chce být ve služebním poměru, nebo v politice. Policista musí být nezávislý a nestranný. Jak můžete věřit úkonům v trestním řízení ze strany policie, když někdo v té policii radí nějaké straně a není v ní jen proto, že mu to zákon zakazuje?“ zdůraznil Mlsna.
Pan Šmíd musí vědět, kam až může zajít, jestli je to v konfliktu s jeho činností.
Tým, který vede pirátský poslanec Lukáš Kolářík a sedí v něm i poslanec Tomáš Vymazal nebo bývalý radní Prahy 4 Jan Hora, se na jednání, kterého se účastnil Šmíd, zabýval např. návrhem, aby policisté nahrávali všechny své zákroky. Na programu bylo také „zpracování manuálu na prověřování důvěryhodnosti osob“, což dostal za úkol analytik Pirátů Janusz Konieczny.
Ze zápisu je patrné, že Šmíd byl na jednání aktivní. „Měla by tam být lhůta pro mazání záznamů. Při každém použití donucovacích prostředků se to bude archivovat déle. Poslouží to i ke zpětné vazbě a k vyhodnocování zákroků,“ komentoval návrh.
„Jo, policajt a Pirát“
Kolářík Právu řekl, že otázku, zda by angažmá Šmída mohlo narazit na zákon, Piráti neřešili. „Pan Šmíd musí vědět, kam až může zajít, jestli je to v konfliktu s jeho činností. Samozřejmě pokud by to bylo v konfliktu, tak to dělat nemůže. Je to na něm, aby si to vyhodnotil, jestli chce zůstat v útvaru, nebo chce pomáhat Pirátům,“ řekl Právu Kolářík.
„My ho oslovili, protože je zastupitel za Pirátskou stranu. Tím, že pracuje v útvaru, který jste říkala, tak má detailní vhled do funkce policie,“ podotkl. „Zápis jsem nečetl, nevím, jestli tam je přímo, že byl jmenován členem, ale minimálně poradcem toho týmu pro činnost specializovaných útvarů, tak jsme s ním navázali kontakt,“ dodal poslanec. „V jeho případě se počítalo s připomínkováním toho, co my případně vymyslíme nebo jakou zvolíme reakci na legislativu jiných stran,“ řekl Právu Kolářík.
U policie je Šmíd zhruba od svých 28 let. „V současné době jsem již 12 let u stejného zaměstnavatele, kde jsem již na třetí pozici. Od roku 2006 jsem ‚zaměstnancem‘ ministerstva vnitra, dnes jako vyšetřovatel Národní centrály proti organizovanému zločinu. Jo, policajt a Pirát. Možná to nejde někomu dohromady, ale je to tak,“ napsal na fóru Pirátů Šmíd, když se ucházel o místo.
Zápis z jednání děčínského fóra Pirátů z dubna 2018 ukazuje, že Šmíd byl aktivní i v rámci přípravy předvolební kampaně v Děčíně a podílel se na jejím plánování.