Článek
„Je mi to líto, ale tímto s okamžitou platností rezignuji na všechny vnitrostranické funkce. Důvody jsou převážně osobní, nebudu je zde rozepisovat, vzhledem k tomu, jak negativní a nepřátelská je nemalá část společensko-mediálního prostředí (jak víme zejména z posledního roku),“ sdělil na pirátském fóru.
Stalo se tak dva týdny po vnitrostranickém referendu, kdy se valná většina straníků rozhodla pro účast ve vládě Petra Fialy (ODS). Jak řekl Kučera Právu, před hlasováním o vstupu do vlády, nebyl si zcela jist, na kterou stranu se přiklonit.
Pirátská bouře utichla, Bartošova kumulace funkcí už se neřeší
A v debatách zastával názor, že Piráti nesmí kumulovat funkce poslance a ministra.
Na základě tohoto principu by se šéf strany Ivan Bartoš musel v případě vstupu do vlády nenávratně vzdát poslaneckého mandátu a přenechat jej náhradníkovi ze STAN, anebo zůstat poslancem a vzdát se postu ministra a vicepremiéra.
Spory ve vedení
V diskuzi o vládě se pak Kučera pustil do křížku s Bartošem kvůli jeho plánovaným výjezdům do krajů v průběhu referenda.
Bartoš si stěžoval, že se výklady stranických pravidel zneužívají podle potřeb jeho oponentů a vyhrožuje se mu podněty ke stranické Kontrolní komisi.
Bartoš má volnou ruku, kumulaci mu straníci nezakázali
„Bohužel jsem v průběhu svého členství v republikovém předsednictvu zjistil, že v některých situacích, má-li být předestřený problém brán vážně, nic slabšího než ‚může to skončit i stížností ke Kontrolní komisi‘ nepomůže,“ odpověděl mu Kučera.
Podle něj Bartoš členy o výhodnosti vládního angažmá přesvědčuje, místo aby pouze podal neutrální zprávu o výsledcích koaličního jednání.
Republikové předsednictvo se tak zúžilo na čtyři členy - Bartoše, první místopředsedkyni Olgu Richterovou, Vojtěcha Pikala a Radka Holomčíka. Volba vedení proběhne 8. a 9. ledna v Pardubicích.