Článek
Proč jste se tak rozhodla?
Jako Sdružení Ferdinanda Peroutky jsme požádali o omluvu prezidenta, když nařkl dědu z fascinace nacismem v souvislosti s údajným článkem Hitler je gentleman. Žádnou odpověď z Hradu jsme nedostali, jen mediální ohlasy. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček stále tvrdí, že ho hledá.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Prezident pokračoval v útoku článkem z Přítomnosti „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“.
Ukázalo se, že autorem nebyl Peroutka, ale Jan Stránský. Tam mohla omluva zaznít hned. Útoky však pokračují, Peroutka byl prý antisemita, což je nesmysl. Soudy nejsou moje hobby, ale nic jiného asi nezbývá. Pravda, kdyby se prezident omluvil, žalobu stáhnu.
Jiří Voskovec v řeči nad Peroutkovou rakví v USA v roce 1978 řekl, že s ním odchází duch Masarykovy republiky. Čeho si na něm vážíte vy?
Nikdy jsem dědečka neviděla, ale na rozdíl od pana Zemana a Ovčáčka mě jeho texty, které čtu, uvádějí v úžas. Jak brilantně promlouval, byl stále nad věcí. A jak byl statečný!
Když ho K. H. Frank před koncem války nechal přivézt z koncentračního tábora a nabídl mu záchranu života za spolupráci s nacisty, odmítl. Ne, děkuju, vracím se do koncentračního tábora. Kdo by to udělal? Chovám k němu hlubokou úctu.
Čeho chcete žalobou dosáhnout?
Omluvy, která je nejistá. O tom, jak by byla formulována, nemluvě. Lidé se mě ptají, jestli žádám finanční odškodnění. Mně nejde o peníze, z řady důvodů žádné nechci. Chci jen ochránit čest člověka, který se už nemůže bránit.
