Článek
A to přesto, že už čtvrtým rokem je v platnosti zákon, který připouští výuku ve školách pouze lidem, kteří mají vystudované alespoň pedagogické minimum. Až na výjimky.
Ty vznikly těsně před uvedením zákona v platnost, kdy se na ministerstvu školství chytali úředníci za hlavu při zjištění, že od roku 2004, kdy byl zákon schválen, si patřičné vzdělání nedodělala desetina učitelů. Navíc v některých regionech byl poměr i výrazně vyšší.
Povolené výjimky
Aby nemuseli být všichni propuštěni, byly povoleny výjimky pro učitele starší 55 let s minimálně 20letou praxí, rodilé mluvčí cizího jazyka a také pro učitele, za něž ředitel nesehnal náhradu. A tato setrvačnost trvá dodnes. Vzhledem k tomu, že učitelů je nedostatek, mnozí ze školství prchají a těžko se shánějí noví, školy si nadále vydržují i lidi bez odborného vzdělání.
Z podrobné analýzy ministerstva školství, kterou má Právo k dispozici, vyplývá, že 3400 z nekvalifikovaných pedagogické vzdělávání ani nezahájilo. Největší problémy má Karlovarský kraj, kde evidují 12,5 procenta učitelů bez kvalifikace a 5,5 si ji nedoplňuje. Ve Středočeském kraji je z 16,5 tisíce učitelů 12 procent nepedagogů, přičemž o učitelské vzdělání neusiluje 5,2 procenta.
Na plný úvazek učilo 2692 vysokoškolských studentů
V Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji je podíl nekvalifikovaných učitelů bez snahy o doplňující vzdělání jen asi kolem procenta.
Vyhání je hlavně plat
Ale ani učitelé, kteří nesplňují podmínky pro další působení ve škole, se nemusí o svou budoucnost obávat. Podle odhadů ministerstva chybí letos na šest tisíc učitelů. Noví se do škol nehrnou a spousta zavedených kantorů ze školství odchází.
Začínajících učitelů v přepočtu na plný úvazek zaznamenaly statistiky 4967. Zhruba tři tisíce z nich jsou absolventi pedagogických fakult, kteří do praxe nastoupili v posledních dvou letech. Zbytek jsou lidé, kteří splňují vzdělanostní požadavky pro výkon učitelského povolání, ale do roku 2018 se mu nikdy nevěnovali a pracovali v jiných oblastech. Podíl začínajících učitelů činí 3,7 procenta z celého učitelského sboru.
Na plný úvazek také provozovalo pedagogickou činnost 2692 vysokoškolských studentů. A další zjištění ukazuje, že někteří učitelé se do školství vracejí, ať už z rodičovské, nebo po změně profese. Podle analýzy jich bylo 4484.
Třetina kantorů odešla kvůli nedostatečnému finančnímu ohodnocení
Ředitelé škol počítají s tím, že tisíce učitelů v tomto školním roce skončí, mělo by jich být 8652. A to jde pouze o ty, o kterých to ředitelé vědí, tedy o ty, kteří svůj odchod ohlásili, kteří nastoupí do penze anebo odejdou kvůli organizačním změnám či z popudu vedení.
Řada učitelů zřejmě ukončí činnost, aniž by se škola o jejich zaječích úmyslech dověděla. Od ledna 2017 do ledna 2019 zběhlo od katedry 6898 učitelů a z toho 1650 bylo začínajících.
Ze třiceti procent to bylo kvůli nedostatečnému finančnímu ohodnocení. Druhým nejčastějším důvodem (26 %) byla možnost lepšího uplatnění mimo učitelskou profesi, dalších 12 procent uvedlo, že si našli lepší pracovní uplatnění v oboru vzdělávání.
Devíti procentům vadila nízká prestiž učitelského povolání, stejnému počtu pak „špatné kolegiální vztahy a absence spolupráce, odlišná hodnotová orientace“. V osmi procentech byla důvodem vysoká administrativní zátěž.
Pět procent vyhnal nedostatek spolupráce ze strany rodičů, jejich nepřátelský postoj či jejich příliš vysoká, až nerealistická očekávání. Pouze dvě procenta jako důvod zaškrtla „vysoké nároky kladené na učitele a nízkou podporu, ať již ze strany vedení školy, nebo z personálního nedostatku“.
