Článek
Ochranu navrhl historik architektury Rostislav Švácha, který se stal jedním z kmotrů nové knihy. Podle něho je ryzích brutalistních staveb u nás jen málo, jejich tvůrci pracovali na zahraničních ambasádách. Týká se to i hlavního tvůrce Intercontinentalu z let 1968 až 1975 Karla Filsaka.
„Naštěstí máme Intercontinental, je to nejvýznamnější brutalistní architektura u nás. Ta stavba je tak výjimečná, že si myslím, že si zaslouží památkovou ochranu,“ řekl Švácha.
Zleva historik a teoretik umění a architektury Rostislav Švácha, generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková a architekt Petr Vorlík při čtvrtečním křtu knihy Hotel Intercontinental v Praze
„Prostě nejde, aby špičková architektura nebyla památkou,“ konstatoval Švácha. Nové monografii popřál, aby ji četli zaměstnanci památkového odboru ministerstva kultury.
Generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková se domnívá, že architektura 60. a 70. let si nese kvůli nepoučeným ideologickým pohledům na minulost určité stigma. „Byla a domnívám se, že stále trochu je, nedoceněná,“ uvedla Goryczková.
NPÚ se proto na téma zaměřil a vydal monografii o obchodním domě Kotva a nádraží Ostrava-Vítkovice. Intercontinentalem projekt končí. „Z tiskárny ještě právě vychází publikace věnovaná Transgasu, kterou jsme vydali nad rámec projektu,“ doplnila Goryczková.
Monografie o Intercontinentalu ukazuje podle jednoho z autorů Matyáše Kracíka
i politické souvislosti vzniku výjimečného hotelu. Šlo totiž podle něj o jediný „americký hotel v socialistickém Československu“.