Oteplení planety v Česku: Je největší sucho za posledních 2100 let

Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd varoval, že už v uplynulých pěti letech bylo v Česku největší sucho za 2100 let.

Stejně jako jeho kolega, profesor Miroslav Trnka, očekává, že sucho u nás zredukuje pěstování pšenice i smrkové lesy.

„Zemědělci většinou poznají dopady klimatické změny i běžného počasí jako první. Například v letech 2011-2012 a 2018, kdy bylo velké sucho, tak byl velký propad ve výnosech plodin, a to až pod úroveň 60. let 20. století,“ sdělil Právu Zahradníček.

„Naší nejvýznamnější obilovinou je pšenice a ta je hodně ohrožena právě suchem. Už od 90. let se zvětšila plocha, která tím byla postižena, do poloviny století může stoupnout plocha pšenice zasažena suchem na dvojnásobek,” uvedl Zahradníček.

„Ke konci století při tom nejhorším scénáři může být postiženo suchem až 80 % výměry pěstování pšenice,“ dodal. Pěstování pšenice by tak přestalo být výhodné.

„Mluví se tedy častěji o přechodu na stabilnější plodiny jako proso a čirok. Naopak by se měla zvyšovat kvalita našich vín,“ podotkl Zahradníček.

Stejně tak na vyšší teplotu špatně zareagují i smrky, které podle think tanku Czech forest tvoří přes 43 procent lesů v Česku. Podle Zahradníčka budou muset lesníci začít sázet jiné stromy.

„Skladba lesa se musí změnit, více se mluví o listnatých stromech, jako je buk a dub, které umí i lépe zadržet vodu v krajině,” přiznal Zahradníček.

„Musíme si uvědomit, že změna skladby lesa je otázka několika desetiletí a nejde udělat mávnutím kouzelného proutku. O to více musí být zásahy lesníku uváženější a promyšlenější,” dodal.

Zahradníček připomenul, že oteplení v Česku oproti dobám minulým již proběhlo.

„V letech 2011-2020 bylo tepleji o 2,2 °C než před 60 lety, což znamenalo, že nám narostl počet tropických dnů (nad 30 °C) trojnásobně a tropických nocí (nad 20 °C) sedmkrát,“ uvedl.

Rekordně vysoká teplota vzduchu, tedy nejteplejší pětiletí za dobu měření, v letech 2015 až 2020 znamenala také dlouhé a intenzivní sucho, které tu podle dendrochronologických záznamů (letokruhy stromů) nebylo 2100 let.

„Tedy s každým nárůstem teploty vzduchu se nám prohlubují tyto extrémy, které tu ale běžně na území republiky známe i z minulosti,“ zmínil Zahradníček.

Podobně hovoří i Trnka. „Zatímco před 100 lety byla jižní Morava nejvýnosnější oblastí z pohledu zemědělců, tak dnes to zdaleka neplatí. A už to není ani Haná a Polabí,” řekl Trnka.

„V posledních letech byly produkčně velmi úspěšné vyšší polohy jako Českomoravská vrchovina, kde se dříve mluvilo o tom, že končí chleba a začíná kamení.“.

„Ale výnosově např. u pšenice či produkcí kvalitního sladovnického ječmene se dostali některé oblasti Vysočiny nad úroveň jižní Moravy již před cca 15 lety. A tento proces pokračuje… A bohužel při vyšším nárůstu teplot uvidíme, že i produkce vyšších nadmořských výšek začne klesat.,“ dodal Trnka.

Oteplování planety pochopitelně samo od sebe v roce 2040 nezastaví, a pokud lidstvo včas adekvátně nezareaguje, bude pokračovat. A stejně tak i v Česku.

„Naše výpočty pro Českou republiku mluví o oteplení do půlky století v rozmezí 1,4 až 1,9 °C a ke konci století o 2 až 4 °C. To znamená, že současné oteplování bude nadále pokračovat,“ varoval Zahradníček.

„Již nyní se oteplilo poslední 30letí o 1,9 °C oproti teplotám v 19. století. Většina nejteplejších roků byla právě v posledním desetiletí (2018, 2019, 2015, 2014 a 2020) a ty nejchladnější byly do poloviny 19. století,“ dodal klimatolog.

Jako cestu z krize vnímají světoví vědci snižování emisí skleníkových plynů, mezi které patří i metan, který produkují krávy. Omezení chovu skotu však Zahradníček vnímá jako nereálné.

„Jsem k tomuto řešení skeptický. Na zemi je více než 7,5 mld. obyvatel a jejich počet stoupá,” podotkl Zahradníček.

„Ty musíte samozřejmě nějak uživit. Maso a mléko jsou základem našeho jídelníčku a příliš to měnit nejde a ani nepředpokládám, že by masivně lidé chtěli měnit tak moc své základní návyky.”

„Tedy tudy cesta nevede, hledá se například možnost upravit jídelníček skotu a nebo se více soustředit na jiné sektory,“ dodal Zahradníček.