Osud trutnovské památky nejistý, nic nepomáhá

Pojišťovna zaštítěná znaleckým posudkem požaduje použití lacinější metody, tzv. torkretování, což je železobetonová výztuž používaná při stavbě tunelů.

Památkáři prosazují středověkou sapu, poničenou vodním proudem z prasklé trubky, kámen po kameni opatrně rozebrat, zdivo vrátit na původní místo a pracně zaspárovat.

„Jiný způsob záchrany nepřipadá v úvahu. Na svém stanovisku trváme. Řešení navrhované pojišťovnou s námi nebylo konzultováno. Nelze používat stavební metody v rozporu s památkovou péčí,“ nekompromisně trvá na nákladné opravě památkář Hynek Beneš z trutnovské radnice.

Důchodce a soudní znalec v oboru stavebnictví Josef Beneš nemůže pod hrozbou pokuty od památkářů postup pojišťovny akceptovat.

„Abych vyhověl památkářům, musela by pojišťovna uhradit nákladnější opravu. Sám těch půl milionu korun nemám a účelový znalecký posudek prosazovaný pojišťovnou jsem marně rozporoval,“ popisuje Beneš, jenž se hodlá pustit alespoň do závěrečné rekonstrukce domu, na kterou mu přispěl majitel objektu, v němž 11. února 2017 praskl vodovod.

Pojišťovna by podle mluvčí Ivany Buriánkové záležitost ohrožené památky ráda uzavřela. Než na domě, jenž zázrakem přežil předloňskou zimu, dojde k nenávratným škodám.

„Pro dořešení tohoto případu děláme skutečně maximum. Pojištěný před časem doložil určité podklady, které byly následně předloženy znaleckému ústavu k posouzení. Ten však konstatoval, že pro vypracování požadovaného dodatku ke znaleckému posudku jsou podklady nedostatečné,“ konstatovala Buriánková.

„Musel bych za vlastní peníze nechat udělat průzkum, odhadem 70 tisíc korun, které mi v případě, pokud by pojišťovnou prosazovaný posudek nebyl zrušen, nikdo neproplatí. Navíc mi řekli, ať si to vyřídím se sousedem, v jehož domě potrubí prasklo, s nímž ovšem nemám žádný smluvní vztah. Ten jsem v době havárie měl s pojišťovnou,“ reaguje Beneš, jenž historický dům kdysi na vlastní náklady kompletně zrekonstruoval.