Ostravská zoo pod palbou kvůli utrácení zdravých rysů

„Problémy s těmito aktivisty řešíme už delší dobu, tedy dříve, než se nyní objevil případ zastřeleného rysa v Beskydech. Aktivisté na nás útočí opakovaně. Nyní se to točí kolem rysů,“ sdělila Právu mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.

Aktivisté protestovali proti letošnímu utracení dvou ročních rysů karpatských. Celkem tak bylo od roku 2006 utraceno v ostravské zoo šest mladých rysů z celkem 20, kteří se tam za tu dobu narodili.

Dalších 11 bylo převezeno do jiných evropských zoo a tři jedinci byli vypuštěni do volné přírody. „Bohužel šest rysů už umístění nezískalo. Byli utraceni. Jde o necelou třetinu mláďat. V přírodě se ale dospělosti nedožije více než 50 procent mláďat,” argumentuje Nováková.

„Bohužel někdy musíme nějaké zvíře utratit, abychom udrželi geneticky zdravou a stabilní populaci daného druhu v lidské péči. A v případě, že by ve volné přírodě byl druh vyhuben, tak my budeme mít v záloze zdravá a geneticky funkční zvířata. I proto se je snažíme chovat co nejpřirozeněji. To znamená, že se snažíme jim nejen poskytnout vhodné podmínky a dostatek potravy, ale také maximálně respektovat jejich způsob života,“ popisovala dále mluvčí zoo.

Samice rysa ostrovida rodí každý rok. Říji má v únoru, v květnu rodí koťata. Ta zhruba po měsíci začínají ochutnávat maso, po 2-3 měsících je přestává samice kojit. Pečuje o ně ale ještě několik měsíců – do další říje. V té době už jsou to zcela samostatní mladí jedinci, které od sebe samice odhání a snaží se znovu zabřeznout.

„Tito rysi se pak ve volné přírodě musejí o sebe postarat, a buď zvládnou přežít, nebo hynou. Nedokážou si ulovit potravu, nebo je třeba zastřelí pytlák. My se tak snažíme co nejvíce přiblížit situaci v přírodě, i když se to v očích veřejnosti může zdát kruté,“ uvedla Nováková.

„Podobnou situaci řešíme i u jiných druhů, například oslů onagerů, jelenů nebo hrochů. Jde nám především o záchranu daného druhu, nejen o jedince. To je podstata naší ochranářské práce,“ upřesnila mluvčí.

Lidé se tedy ptají, proč zoo samici rysa nedá antikoncepci a proč ji pořád připouští? „Odpověď je jasná. My se snažíme o ten nejpřirozenější způsob života zvířat, kterým antikoncepce rozhodně není. Pokud samici rok, dva či tři nepřipustíme, tak u ní může dojít k nevratným změnám na pohlavních orgánech, může se zacystovat apod., a poté už nebude schopna rodit. Celý dlouholetý chov v lidské péči se tak může zhroutit,“ vysvětlovala Nováková.

Ostravská zoo se také brání mladé rysy dávat soukromým chovatelům. Nejen kvůli evropskému záchovnému programu, který to nepovoluje, ale také proto, aby se z šelmy nestal domácí mazlíček nebo objekt nelegálního obchodu.

„Nemůžeme ani vzít rysa, zajet do Beskyd a tam ho jen tak vypustit do přírody. Musí to být v rámci nějakého záchranného projektu. Navíc stále přetrvává překážka (právě v podobě pytláctví a nelegálních zástřelů), která zcela zásadně brání případnému vypouštění rysů ze zoo do přírody,“ řekla mluvčí.

Postup ostravské zoo hájí i ostatní české zahrady. Za daných okolností by postupovaly stejně s ohledem na to, že upřednostňují zájem druhu před zájem jedince.

„Bohužel tato poslední možnost u různých druhů přichází dříve či později na řadu. Pro odchovy není dost místa. Celá věc je složitá: Oddělovat samce od samic? Kastrovat? Nasazovat antikoncepci i za cenu, že zvířata ztratí schopnost se rozmnožovat? Má být cílem zoologických zahrad záchrana populace, anebo jedince? To jsou jen ty nejzákladnější otázky,” řekl Novinkám ředitel pražské zoo v Troji Miroslav Bobek.

„Pokud bychom chovali rysy, jistě bychom je rozmnožovali. A kdybychom pro mláďata společně s evropským chovným programem EAZA nenašli vhodné umístění, nezbylo by ani nám nic jiného, než je utratit. Jak jsem napsal, byla by to až poslední možnost,” dodal s tím, že pražská zoo sice nechová rysy, nicméně brzy bude zřejmě stát před podobným rozhodnutím v případě tygrů ussurijských.

Koťata rysa by za daných okolností utratila i zoo v Liberci. „Pokud evropský program EEP usilující o záchranu celého živočišného druhu vyžaduje u některých jedinců reprodukční aktivitu i za cenu, že bude nezbytné ve zcela ojedinělých případech nějaké odchované jedince utratit, udělali bychom to, po vyčerpání všech jiných možností, pochopitelně i u nás v Liberci,” sdělila Novinkám mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová.

Utrácení zvířat připouští i zoo ve Dvoře Králové. „Ano, k managementové eutanázii jsme přistoupili v poslední době například u lvů berberských a psů hyenových. Zoo Ostrava postupuje v souladu se strategií chovu dle Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií,” zastala se ostravských kolegů mluvčí zoo Markéta Grúňová.

Ředitel Zoologické zahrady Jihlava Jan Vašák Novinkám utracení rysích mláďat také připustil. „Utracení zdravého rysa záleží na okolnostech. Pokud by nazrály okolnosti, tak ano. V našem případě je momentální situace ale jiná. Naši rysi jsou jediní potomci zakládajícího samce a jejich utracením bychom tak odstranili z populace jediné tři zástupce genů tohoto nepříbuzného jedince,” uvedl Vašák.

Varoval však před nevratností tohoto kroku. „Vždy je potřeba zvažovat co nejvíce okolností, počkat raději déle a brát v potaz, že utracení je definitivní a nevratné. Nikdy nevíme, jestli zvíře, které máme dnes a pro které není umístění, nebude zítra kvůli náhlé vlně úhynů jinde zcela klíčové pro daný druh,” upozornil ředitel jihlavské zoo.