Omyly justice loni stály státní kasu 180 milionů

Resort vyřizuje žádosti o odškodnění za škodu, která vznikla při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v oblasti justice. Nejčastěji jde o odškodnění za újmy, průtahy a nepřiměřenou délku soudního řízení, nezákonné trestní stíhání, vazbu, ale i za chyby exekutora či notáře.

Známým příkladem je případ české eurokomisařky Věry Jourové, které přiznal soud v roce 2014 za nezákonnou vazbu kvůli kauze Budišov náhradu majetkové újmy ve výši 2,7 milionu korun. Její stíhání v tomto případu státní zastupitelství v roce 2008 zastavilo s tím, že se skutek, ze kterého policie Jourovou vinila, nestal.

A takových žadatelů, kteří se cítí být postupem státu poškozeni, jsou každoročně tisíce. Před dvěma týdny takto pravomocně pražský městský soud přiřkl satisfakci 205 tisíc korun bývalému předsedovi pražské muslimské obce Vladimíru Sáňkovi.

Ten byl před lety obviněn kvůli šíření překladu knihy Základy tauhídu – Islámský koncept boha, hrozilo mu až 10 let vězení.

Justice ho ale osvobodila a ministerstvo mu poté vyplatilo 380 tisíc korun za nemajetkovou újmu a za náklady na právníka. Sáňka si však za vzniklou újmu představoval vyšší odškodnění, proto podal žalobu ještě k soudu, který mu částečně vyhověl.

Z údajů, které Právo získalo na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, vyplývá, že loni na ministerstvo spravedlnosti dorazilo 3466 podobných žádostí, což nijak nevybočuje z dlouhodobého průměru.

Úřad vyřídil 3197 z nich, přičemž vyhověl 1422 žádostem a vyplatil přes 116 milionů korun. Průměrně vyplacená částka činila zhruba 82 tisíc korun. Nejvyšší jednorázová platba pak byla 1,2 milionu za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním.

Ten, komu ministerstvo spravedlnosti nevyhoví nebo se k žádosti do půl roku vůbec nevyjádří, se může obrátit na soud. Loni takto na resort mířilo 2174 žalob a 1864 jich soudy projednaly. Ve dvou třetinách žalob uspělo ministerstvo, to znamená, že mu soud dal za pravdu, že satisfakci uhradit nemusí.

Ve více než osmi stech případech naopak žadatelé uspěli alespoň částečně. Celkem takto lidé a firmy vysoudili 62,3 milionu korun, přičemž průměrná částka činila 113 tisíc. Největší sumu přikázal ministerstvu zaplatit Obvodní soud pro Prahu 2, a to 2,6 milionu korun.

„Šlo o náhradu hodnoty bytových jednotek prodaných osobou, jejíž vlastnické právo k těmto nemovitostem konstatovaly obecné soudy v rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno Nejvyšším soudem v řízení o mimořádném opravném prostředku,“ popsalo ministerstvo.

Někteří advokáti přitom poukazují na to, že případů, které se dostanou až k soudu, je zbytečně moc. „Ministerstvo se k naší žádosti nevyjádřilo v určené lhůtě, a proto jsme s klientem museli nárok uplatňovat u soudu. Vím o dalších kolezích, kteří řešili totéž,“ řekla Právu právnička, jež nechtěla zveřejnit své jméno.

Ministerský odbor odškodňování se totiž poslední léta potýká kvůli úsporám s personální krizí a nestíhá v šestiměsíční lhůtě vyřídit všechny žádosti. Ty pak žadatel musí dát k soudu, čímž vznikají další náklady za právní zastoupení žadatelů i státu. „Současná personální kapacita útvaru není zcela přiměřená rozsahu nápadu agendy,“ přiznává ředitel odboru ministerstva spravedlnosti Jakub Severa.

„Situaci se pokoušíme stabilizovat alespoň prostřednictvím studentských stáží, které začínají nést plody, a v nejpostiženějším oddělení se počet měsíčně ukončovaných věcí výrazně zvýšil, doufáme, že se tento pozitivní trend podaří zachovat. Nicméně ke zlepšení situace by bylo třeba navrátit počet funkčních míst před úsporné systemizace z let 2019 a 2020, což v současné ekonomické situaci bude jen stěží možné,“ sdělil Právu Severa.