Omikron se chová trochu jinak. Ministerstvo chystá zkrácení karantény a izolace

Obavy mají američtí vědci také z toho, že omikron vyřadí v krátké době velké množství pracovníků a ochromí se tím služby. I tomu má zkrácení intervalů částečně předejít.

„Domnívám se, že ta data jsou dostatečně silná na to, abychom zkrátili karanténu a dobu izolace. Je ale potřeba jasně definovat, jak to udělat, aby to bylo pro občany bezpečné,“ řekl Válek.

V ČR zatím trvá izolace 14 dnů a karanténa při rizikovém kontaktu sedm. Nové podmínky má ministerstvu a vládě navrhnout odborná skupina vakcinologa Romana Chlíbka. Ve hře jsou podle Válka čtyři varianty, konkrétní ale nebyl.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) jsou nakažení covidem nejinfekčnější v období dvou dní před rozvinutím příznaků až tří dní po něm. Doporučují proto izolaci zkrátit z deseti na pět dnů. Pokud člověk nemá příznaky, může zpět do práce, ale nejméně dalších pět dnů je nutný respirátor. Podobně radí zkrátit i karanténu po kontaktu s nakaženým.

„Nemyslím si, že je to špatně. Vychází se z toho, že stejně jako u řady jiných infekčních nemocí je tou dobou už inkubační doba, po kterou je člověk infekční, u konce. Uvádí se, že trvá asi tři dny,“ řekla Právu imunoložka a primářka Hana Roháčová z Kliniky infekčních nemocí v Nemocnici na Bulovce.

Za smysluplné považuje zkrácení i profesor imunologie Václav Hořejší. „Zvláště co se týká omikronu, protože probíhá infekce rychleji, a zdá se, že doba infekčnosti by mohla být kratší,“ reagoval pro Právo.

Ochromení služeb podle něj v případě omikronu skutečně hrozí. „Když je virus takto nakažlivý, tak selhávají klasické epidemiologické postupy jako izolace a zvláště trasování. Virus se šíří tak rychle, že se to nedá zvládnout,“ dodal Hořejší.

Naopak ředitelka Krajské hygienické stanice pro Jihočeský kraj Kvetoslava Kotrbová by byla opatrnější. I u jiných infekčních chorob podle ní hygienici volí raději nejdelší možnou dobu dohledu. U rizikových kontaktů se totiž nemusí vědět, zda se nakazily a nevědomky nemoc nešíří.

„Pokud budeme mít stoprocentní jistotu, že po pěti dnech ten člověk už nebude infekční, tak můžeme ke zkrácení přistoupit. Pokud ji ale mít nebudeme, je to třeba hodně zvažovat,“ řekla Právu. Epidemie má však dopad na více společenských oblastí. Namístě je proto hledat kompromisní řešení, dodala.

Karanténě se v Česku dosud mohli vyhnout jen plně na­očkovaní nebo ti, kteří proděla­li v posledním půlroce covid. Ovšem jen v případě, že nemají příznaky. Jinak musí na PCR test, stejně jako ostatní.

Karanténa je u bezpříznakových nastavena na sedm dnů, přičemž mezi pátým a sedmým dnem karantény se provádí PCR test. Pokud je negativní, karanténa končí. V opačném případě musí nakažený do izolace na dalších 14 dnů. Opustit ji může, pokud aspoň tři dny před koncem nemá žádné příznaky.

V případě, že jedinec po rizikovém kontaktu nepodstoupí PCR test a nemá příznaky, trvá jeho karanténa dva týdny.