Článek
V letošním roce se podařily jeřábímu páru už dvě snůšky vajec, ze kterých se pokaždé vylíhla dvě mláďata. Něco podobného se přitom po celém světě podařilo jen dalším třem zahradám.
První dvě ptáčata vzácného jeřába se vylíhla v lednu, druhá pak v červnu. Zlínská zoo je tak stále jedinou zoo v ČR a na Slovensku, která tento největší druh afrických jeřábů rozmnožuje. Zoo Zlín chová jeřáby laločnaté od roku 1999. Sestavit vhodný chovný pár se zoologům podařilo až v roce 2008.
„Jeřábi jsou monogamní ptáci, své partnery si vybírají takřka jako lidé. Pár spolu zůstává po celý život, pokud si však nesedne, nepáří se a nesnese vejce,“ upozornil zlínský zoolog Václav Štraub.
Letos se chovatelům poprvé podařilo nechat vylíhnout a úspěšně odchovat všechna čtyři mláďata. Zvolili takřka přirozený odchov přímo pod rodiči.
„Dvě třetiny inkubace jsme do ničeho nezasahovali. Nicméně těsně před líhnutím jsme se rozhodli umístit vejce do líhně. Rodiče byli v závěru sezení pokaždé nervózní, nechtěli jsme nic riskovat. U posledního vejce jsme zkoušeli umístění i pod náhradní rodičovský pár jeřábů královských, ale ti o ně nejevili zájem,“ vysvětlil zoolog.
Mláďata se vylíhla v rozpětí několika dnů. Chovatelé vždy vybavili odchovný box fotografiemi dospělých jedinců a mladé jeřáby krmili speciální loutkou připevněnou na ruku.
Zveřejnil(a) ZOO a zámek Zlín - Lešná dne Středa 14. srpna 2019
„K mláďatům jsme vstupovali v převleku, který imitoval dospělého jeřába. Krmili jsme je loutkou připomínající hlavu jeřába. Je totiž velmi důležité co nejvíce omezit osobní kontakt a zabránit tak jejich fixaci na lidi,“ doplnil Štraub.
I když se později chovatelé snažili vrátit mláďata zpět rodičům, nepodařilo se to. „Dospělí ptáci byli pokaždé velmi nervózní a nechtěli mláďata již přijmout,“ uvedl zoolog.
Jeřáb laločnatý je největším ze šestice afrických druhů jeřábů. Od ostatních příbuzných se rozpozná podle laloků visících pod hlavou. Vyskytují se u obou pohlaví. Jeho domovinou jsou mokřady od východní až po jižní Afriku.
Patří mezi ohrožené ptáky, hlavním problémem je mizení mokřadů. Odborníci odhadují, že ve volné přírodě přežívá posledních osm tisíc hnízdících párů.