Článek
„Princip zůstane stejný, bude to index, který bude mít nějakou hodnotu. S vysokou pravděpodobností v indexu vůbec nebude pozitivita testů, bude nahrazena jinými parametry, které se budou týkat zásahu nemocnic a zdravotním dopadem epidemie,” nastínil na páteční tiskové konferenci k vývoji epidemie šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Epidemie roste. Přibývá nakažených ve zranitelných skupinách
Ke změně metodiky musí resort přistoupit kvůli plošnému antigennímu testování, které v Česku začalo 16. prosince a potrvá do 15. ledna. Zájem lidí se otestovat je obrovský a termíny jsou zaplněné.
Blatný: Nutilo by nás to dělat nepotřebné restrikce
„Ve chvíli, kdy provádíte plošné testování, tak zachytáváte osoby, jež vám zvyšují celkový počet nově zachycených, ale oni se nemusí promítnout do nemocnic. Při stávajícím výpočtu to enormně zvyšuje rizikové skóre a to reálné riziko tomu neodpovídá. Nutilo by nás to provádět restriktivní opatření, která by nemusela být potřeba, když budeme vidět, že v nemocnicích se nic neděje,” vysvětlil důvody změn ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
PŘEHLEDNĚ: Jak se v neděli zpřísní opatření
Přepracovaný index by měl podle Duška mít opět hodnotu od 0 do 100, avšak měl by být upraven tak, aby nedocházelo tak jako nyní ke skokovým mezidenním změnám.
„Vedle toho budeme na denní bázi od 1. ledna publikovat relativní pozitivitu i počty provedených testů podle indikací. Takže o ta čísla nikdo nepřijde, ale nebudeme je spojovat,” dodal šéf zdravotnických statistiků.
Od startu plošného testování ve středu 16. prosince bylo provedeno téměř 160 tisíc antigenních testů, pozitivní výsledek mělo 9424 lidí, z toho bylo 5195 jich nemělo příznaky nákazy.
Antigenní testy odhalují tisíce bezpříznakových nákaz
