Článek
„Už cesta byla náročná. Dva tisíce kilometrů do Atén, kde jsme měli být nasazeni, se zvýšilo na zhruba 2400 kilometrů. Poslali nás hasit na poloostrov Peloponés,“ říká Radek Novotný z Břeclavi.
Před pár lety hasil les u Bzence, nedávno se zapojil do prací na likvidaci následků tornáda, jako strojník byl členem týmu směřujícího do Řecka.
Za volantem se střídali, jízda v kabině bez klimatizace s teplotou kolem pětačtyřiceti stupňů byla sama o sobě náročná.
Záběry z dronu na řecké spáleniště. Po zlepšení zemi čekají opět vedra a vítr
Než přijeli do Atén, Řekové za přispění speciálních ruských letadel ovládli situaci. V plamenech byl ale poloostrov Peloponés. Tam 9. srpna dorazili do vesničky Doxa. Rozbili tábor a pustili se do hašení.
„Bylo to úplně jiné než v Bzenci, tam hořely borovice, požár se šířil korunově i podložím. V Řecku tvořily porosty olivové háje, keře, občas nějaký jehličnan. Na skále byla suchá tráva. Oheň se šířil velkou rychlostí,“ porovnal řecké peklo s požárem na Hodonínsku.
Před pár lety lesní požár v Bzenci, nedávno tornádo na Hodonínsku a nyní mise v Řecku. Starobřeclavský hasič Radek Novotný má co srovnávat.
A připomněl další rozdíl. „U nás jsme měli dostatek hasičů, techniky, nebyl problém s vodou. Tam jsou horská údolí, stráně strmé tak, že se do nich nedalo vyjet. Dělali jsme vedení vody v řádu stovek metrů. K tomu velké převýšení, pokud foukl vítr, postupoval oheň obrovskou rychlostí,“ srovnal absolvované požáry Novotný.
Čeští hasiči už bojují s ohněm na Peloponésu
Druhý den v Řecku jim připravil drama. „Dopoledne bylo v okolí pár menších ohnisek. Odpoledne přišel prudký vítr, během půlhodiny se objevil velký mrak dýmu. Za hodinu už do okolí letěly plameny a zanedlouho bylo zasažené obrovské území,“ vzpomíná.
BEZ KOMENTÁŘE: Záběry z dronu na požáry sežehlou Euboii v ŘeckuVideo: Reuters
„V jednu chvíli jsme zůstali odříznutí od zdrojů vody, obklopil nás požár. Měli jsme cisternu, lidi, ale neměli čím hasit.“
Ústup před ohněm se nakonec podařil. A uchránili kostel. Mířily k němu plameny, ale voda, kterou předtím okolí pokropili, pomohla. Oheň se zastavil pár metrů před stavbou.
„Na základnu jsme se vraceli mezi sedmou a devátou večer. Přes noc odpočinek, jednu noc se ale oheň přiblížil k našemu stanovišti. Byli jsme ve střehu, napůl sbalení jsme drželi pohotovost, připravení do patnácti minut místo opustit,“ dodal hasič.
Biblická katastrofa, zoufá si plameny sežehnuté Řecko
Naši hasiči měli v cisterně pro boj s plameny čtyři kubíky vody. Slováci vzali auta s dvaceti kubíky.
„Evropský modul preferuje menší cisterny, s vyšší prostupností terénu. V Řecku je o vodu nouze, preferují hašení úsporné na spotřebu vody,“ uvedl náměstek generálního ředitele HZS ČR Petr Ošlejšek.
„Velké cisterny měly význam u Atén. My jsme měli menší, ale i tak byl problém projet úzký kopcovitý terén. Hasiči z Francie měli lesní speciály. Ty byly proti našim flexibilnější. My jsme zase měli víc vody,“ míní hasič.
Z Řecka si Novotný dovezl zkušenosti i zážitky. Cestou byly základem jídelníčku konzervy, na místě jim Řekové přilepšovali ovocem, občas snídaní a večeří či buchtami. „Byli skvělí, cítili jsme podporu, přátelství a vděk, že jsme se ukázali,“ řekl.