Obec děsí prohlubování obřího lomu

„Největší obavy máme ze ztráty spodních vod,“ řekl Právu tamní starosta František Rýdl (SNK).

„Je to závažná věc. Už nyní je hloubka lomu na úrovni okolních obcí, když jej ještě prohloubí, dostanou se pod hranici našich studní. Ty jsou tady kopané, hluboké deset dvanáct metrů, lom by se dostal nějakých patnáct metrů pod ně. A to podzemní vody nemohou vydržet. Máme z toho obavy, oprávněné obavy,“ upozornil.

V Zahrádkách, které leží tři čtvrtě kilometru od lomu, žije asi pětašedesát lidí, dalších zhruba osmdesát ve dvou nedalekých přičleněných vsích.

„Každý dům tady má svůj vodní zdroj, proto je to takový problém. Kdyby se voda ztratila, tak jako malá obec těžko dosáhneme na to, abychom dělali vrt a vodovod,“ podotkl Rýdl.

Navíc hned u lomu stojí osada s poetickým názvem Zlatý Mlýn, kde je více než třicet chat.

Vlastník lomu, společnost Berger Bohemia, už požádal o posouzení vlivů zmíněného záměru na životní prostředí (EIA). Obec zatím dosáhla dílčího vítězství, krajský úřad rozhodl, že investor musí zajistit kompletní posouzení, což obnáší vypracování podrobnější dokumentace, která pak projde odbornou oponenturou, pravidlem je i veřejné projednání. Hejtmanství mimo jiné požaduje hydrologický posudek, který stanoví, zda zahloubení lomu neovlivní zdroje podzemních vod. Stávající materiál to popírá: „Negativní vlivy na podzemní vody nejsou předpokládány.“

Investor se zavazuje, že pokud by přesto k něčemu takovému došlo, nahradí vzniklé škody v souladu se zákonem. Starosta to jako záruku nebere: „Museli bychom dokázat, že k tomu došlo jejich činností. A proti nám bude nadnárodní firma s armádou právníků.“

Zda lom získá potřebná povolení, si Rýdl netroufá odhadnout: „Mám z toho divný pocit. Instituce, jako je krajská hygienická stanice nebo Česká inspekce životního prostředí, proti záměru nic neměly. Kdybychom se neozvali my, tak věřím, že to prošlo hned.“

Připomínky podalo skoro čtyřicet místních, kromě obav z vyschlých studní poukazují i na prašnost, hluk a možné následky otřesů doprovázejících odstřely v lomu. Investor naopak operuje třeba s tím, že trhací práce zde probíhají dlouhodobě a žádné škody na majetku zatím nezpůsobily.

V lomu se začalo těžit v sedmdesátých letech, stávajících rozměrů dosáhl ale až daleko později. Ložisko má rozlohu téměř 24 hektarů, dno plánované jámy by mělo přes osm hektarů. Pokud dostane zahloubení zelenou, bude se zde ročně těžit 500 tisíc tun kamene a životnost lomu se prodlouží o jedenáct let, tedy až do roku 2050.