Článek
"S podobně brutálním zásahem jako v Plzni jsme se dosud v Česku nesetkali," sdělila Právu mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková, která tak komentovala skutečnost, že plzeňská policejní kamera hlídající křižovatku byla namířena na okno soukromého bytu v lokalitě Na Belánce. Snímek se následně objevil na některých internetových serverech.
Podle ředitele plzeňské městské policie Luďka Hosmana šlo o selhání lidského faktoru, ne o úmysl. Kamera údajně minulý čtvrtek 26. 7. sledovala podezřelý pohyb v domě, řídící strážník ji ale opomněl z veřejného on-line systému odpojit.
Strážníci kamery brání
To, že je plzeňský případ výjimečný, uvedli i strážníci v Brně, Praze a Olomouci oslovení Právem. U nás by se nestal, dodali s tím, že kamery využívají ke sledování dopravy a případné trestné činnosti. Záznamy posléze procházejí právě oni.
Podle mluvčí brněnských strážníků Denisy Kapitančíkové jsou strážníci při práci v operačním středisku každý den namátkově kontrolovaní šéfem operačního střediska. Ten sleduje, co, kdy a jak dlouho bylo zaznamenáváno. "Kromě toho odbor vnitřní kontroly namátkově kontroluje činnost operátorů. Všechny záznamy se několik dní archivují, a lze tak dohledat, co kdo z městských strážníků dělal ve službě," podotkla Kapitančíková.
Obdobný systém funguje i v Praze, kde je městských kamer v ulicích nejvíce, téměř 400. Tam se dohlíží i na momentální práci operátorů. "K signálu mají přístup i nadřízení strážníků, takže mohou přímo sledovat, co si policista prohlíží," uvedl náměstek ředitele pražské městské policie Ludvík Klema.
V Olomouci archivují záběry z kamer měsíc. "Pokud by došlo k jejich zneužití, odpovědný pracovník by byl potrestán. Vymáhali bychom po něm i případnou sankci uloženou za zneužití kamery," řekl Právu ředitel městských strážníků v Olomouci Pavel Skalický.
Politici: soukromí je nad pohodlí
Kamerové systémy hlídají české ulice, banky, školy, školky a obchody. Vlastní je města, strážníci, obchody, banky a další instituce. Kolik je v ČR celkem kamer? Kdo ví.
Šéfka poslanců Strany zelených Kateřina Jacques jejich počet odhaduje na stovky tisíc. "Jsme svědky zamořování veřejného prostoru kamerami," řekla Právu. Podle ní občan nemá šanci sledovat, která z nich ho právě vidí, i když na ni musí být upozorněn.
Přesto Jacques tvrdí, že zákon o ochraně osobních údajů, který oblast spravuje, je dobrý. Když totiž lze podle záznamu identifikovat danou osobu v konkrétním čase a místě, jedná se o citlivý osobní údaj a ten paragrafy chrání. Podle Jacques je čas zkultivovat systém.
S tím souhlasila i poslankyně KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová. "Soukromí je příliš velká hodnota na to, abychom se ho vzdávali v zájmu zjednodušení života," řekla Právu. Podle ní kamery usnadňují práci především policistům, ti pak sledují obrazovky a chybějí v ulicích.
Poslanec ČSSD Jeroným Tejc se zase domníval, že stát by měl určit, zda stačí, aby kamery obsluhovala bezúhonná osoba, nebo by to měly být výlučně bezpečnostní složky. Naopak šéf výboru pro obranu Jan Vidím (ODS) v tom jasno měl - kontrolu kamer může obstarat i radniční úředník, civilní zaměstnanec. Riziko zneužití záznamů přesto označil za obrovské.
Poslanec SZ Přemysl Rabas v tomto směru připomněl sporný záměr města Dubí na Teplicku hlídat pohyb zákazníků prostitutek. "Když tam chtějí nasadit kamery a pouštět na internet, jací pánové chodí do nočních klubů, připadá mi to naprosto nepřijatelné," uvedl.
Stěžují si i občané
Rozšiřování kamer se nelíbí ani některým občanům, kteří si stěžují ÚOOÚ. "Úřad například uložil za využívání kamery v soukromém domě pokutu. Majitel, který kameru instaloval, podal na rozhodnutí úřadu žalobu. Očekáváme verdikt soudu. Ten bude mít precedenční charakter," sdělila Právu Štěpánková. Pokračovala, že kamerový systém je v podstatě možné použít jen tehdy, kdy nejde vysledovat jev jinak.
ÚOOÚ vloni v lednu vydal stanovisko, podle něhož musí být každý uživatel kamerového systému se záznamem registrován. Letos rozhodně vystoupil i proti rozmísťování kamer ve školách a školkách, což se stalo módou. "Úřad považuje za velmi škodlivé přivykat mladou generaci životu pod trvalým dozorem kamery," konstatovala Štěpánková.
Filip Pospíšil ze sdružení Iuridicum Remedium, udělující každý rok anticeny za zásahy do soukromí pod heslem "kdo hlídá hlídače?", tvrdí, že se pravidla v ČR nedodržují. Poukázal mimo jiné na umístění kamer v převlékacích kabinkách v obchodech. V hlasování lidí na webu organizace získaly v minulosti nominaci za nadužívání kamer Plzeň, Ústí nad Labem a strakonická policie. Praha anticenu už dostala.