Článek
Při letním čase se nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale čas, který je obvykle o jednu hodinu posunutý dopředu. Zaveden byl původně kvůli úspoře elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení, podle energetiků ale změna času velké úspory elektřiny nepřináší.
Podle dřívějších plánů se měl loni čas ve státech Evropské unie měnit naposledy. Kvůli koronavirové pandemii i tomu, že se členské státy nedokázaly dohodnout na tom, který čas bude platit trvale, se ale tato otázka odsunula na neurčito.
Změna času: Kdy a proč se střídá zimní a letní čas?
Česká vláda loni v září schválila nařízení, podle kterého letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu.
Podle nařízení tak letní čas letos potrvá od 27. března do 30. října, příští rok od 26. března do 29. října, v roce 2024 od 31. března do 27. října, v roce 2025 od 30. března do 26. října a v roce 2026 od 29. března do 25. října.
Ministerstvo práce v podkladech k předpisu napsalo, že jednotné stanovení letního a zimního času v EU na pět let je podstatné kvůli dopravě i fungování trhu.
Zdraví nejprospěšnější by bylo zavedení „zimního“ času, tvrdí vědci
Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí a neplní svůj původní účel, tedy úsporu energií. Různé občanské iniciativy a petice se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá.
V českých zemích byl letní čas poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Trvale se přechod na letní čas v tehdejším Československu zavedl v roce 1979. Od té doby kabinety určují data začátku a konce.
Změna času: víc škody než užitku
K vydání nařízení s termíny střídání času zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se Česká republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco ve většině států Asie, Afriky a Jižní Ameriky neplatí. V Evropě jsou výjimkami Island, Rusko, Bělorusko, části Grónska a norské ostrovy Jan Mayen a Špicberky, kde se letní čas nepoužívá.