Článek
Rudá armáda v listopadu 1956 brutálně potlačila maďarské celonárodní povstání proti komunistické diktatuře. Plán sovětské operace vypracoval právě Koněv. V roce 1953 sovětské ozbrojené složky potlačily povstání dělníků v NDR, načež v roce 1961 řešili Sovět další napětí v zemi výstavbou Berlínské zdi.
Několik komunistů v čele s primátorskou kandidátkou Martou Semelovou (KSČM) a zastupitelem Ivanem Hrůzou (KSČM) protestovalo proti novému, trojjazyčnému nápisu na bronzové desce, který Koněvův podíl na těchto činech připomíná.
„Odmítáme přepisování historie,“ zněl nápis v rukou Semelové. Komunisté vyzdvihovali Koněvův přínos pro osvobození Prahy května 1945. Jak však připomíná nápis, Sověti před pomocí Pražskému povstání upřednostnili obsazení Berlína. Teprve 9. května dorazili do již osvobozené Prahy.
Podle starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09) nový text nic nezamlčuje. Naopak starý text se omezoval jen na události roku 1945. „Nové cedule připomínají obě tváře maršála Koněva, tak důležité pro další vývoj Československa. Symbolika letošních 100 let české státnosti a zároveň 50 let od invaze vojsk je proto nebývale silná,“ uvedl Kolář.
Ostrá výměna názorů mezi komunisty a jejich odpůrci u sochy Ivana Stěpanoviče Koněva.
Komunisté ovšem odmítají interpretaci Koněvova přispění k invazi vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa před 50 lety. „Nebyla předložena fakta, že kryl zpravodajský průzkum v souvislostí s invazí v roce 1968,“ řekl Právu Hrůza s tím, že žádal radnici o předložení historických pramenů, ale nedostal je.
Hrůzovu argumentaci pro Právo odmítl místostarosta Jan Lacina (STAN). „Formulace zní, že (Koněv) osobně zaštítil zpravodajský průzkum. Byl tu v květnu roku 1968 a přijela s ním celá skupina vysokých sovětských důstojníků, kteří se rozptýlili po Československu,“ řekl Právu Lacina s tím, že tehdejší Koněvovu návštěvu stejně interpretuje řada historiků.
Podle některých odpůrců sovětské okupace by socha kontroverzního Koněva v Praze neměla stát vůbec.
„Byl tu v květnu 1968, je vyfocen vedle Alexandra Dubčeka, a zároveň s ním přiletěla ekipa vysokých důstojníků. Tři měsíce potom nás vojska Varšavské smlouvy přepadla,“ uvedl Lacina s tím, že intepretaci o Koněvově návštěvě Praze 6 potvrdil Vojenský historický ústav a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.
| Původní text |
|---|
| Významný vojevůdce maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu a Hrdina Československé socialistické republiky velitel vojsk 1. ukrajinského frontu, která zachránila 9. května 1945 Prahu před zničením. |
| Nový text |
| Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky byly nasazeny k závěrečnému útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. |
Při odhalování nových bronzových desek, do nichž Praha 6 investovala přes půl miliónu korun, nechyběli ani zásadní odpůrci pomníku z roku 1980. Žádali na transparentech, aby byl natrvalo odstraněn. Sochu označovali za ostudu Dejvic. Podle Laciny stojí Koněv v nadživotní velikosti na vysokém soklu v katastrálním území Bubeneč.