Článek
Smlouva označovaná jako "New START" nahrazuje původní dohodu START z roku 1991, jež v prosinci vypršela.
Podle podepsaného dokumentu mají USA a Rusko do sedmi let snížit počty rozmístěných strategických jaderných hlavic na 1550 z 2200 domluvených v moskevské smlouvě o omezení strategických útočných zbraní, kterou v roce 2002 podepsali tehdejší prezidenti Vladimir Putin a George Bush.
Počet rozmístěných nosičů, tedy těžkých bombardérů, raket a ponorek, má klesnout na 700, státy mohou disponovat dalšími sto nerozmístěnými kusy této techniky.
Smlouvu musí ještě ratifikovat parlamenty obou zemí. Obama a Medvěděv na tiskové konferenci prohlásili, že k ratifikaci by mohlo dojít již letos.
Západní politici jsou spokojeni
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano označil smlouvu za "krok k denuklearizaci, který může podpořit snahy o nešíření jaderných zbraní".
Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner dohodu uvítal a vyjádřil mu plnou podporu. "Francie je nadšená z toho, že se další jaderné země vydávají po cestě, kterou my a Spojené království sledujeme už více než deset let," řekl.
Podle německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho je dohoda "milníkem pro celosvětové snahy o odzbrojení". Podle něj to otevírá cestu k možnému stažení taktických atomových zbraní ze střední Evropy. Podobně se vyjádřil i šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski.
SLEDUJTE ON-LINE |
---|
Obama a Medvěděv podepsali New Start, ruský prezident odletěl |
Obama chce dosáhnout světa bez jaderných zbraní s pomocí Ruska
"Snižování jaderného arzenálu u USA a Ruska, které vlastní 90 procent světové kapacity, poukazuje na náš důležitý vůdcovský aspekt. Změnili jsme také formální politiku: země, které plní usnesení o nešíření jaderných zbraní, budou bezpečnější a budou mít více příležitostí, a ty, které je neplní, budou izolovány," prohlásil po podpisu smlouvy Obama.
Prezident USA kladl důraz na výjimečnost okamžiku, kdy obě mocnosti našly shodu na společném odzbrojení. Cesta za jeho snem "světa bez jaderných zbraní" je však ještě dlouhá. "Možná se ho ani nedožiju," připustil Obama. Věří však, že tomu napomůže další spolupráce s Ruskem. "Budeme hovořit o možnostech, jak zajistit veškerý jaderný arzenál po celém světě,“ řekl Obama.
Zde opravdu došlo k dějinné události. Není nikdo, kdo by vyhrál nebo prohrál. Obě strany zvítězily.
"Naprosto souhlasím s hodnocením pana Obamy, zde opravdu došlo k dějinné události. Není nikdo, kdo by vyhrál nebo prohrál. Obě strany zvítězily, zvítězila tak všechna světová společenství,“ uvedl poté Medvěděv.
Oba prezidenti si vzájemně poděkovali za spolupráci a úsilí, s nímž se do sestavení dohody pustili. Podle Medvěděva byla realizace smlouvy ještě před pár měsíci prakticky nemožná. Shodli se na tom, že nový START je začátkem dalšího celosvětového a dlouhodobého vývoje v otázce jaderného zbrojení. Významný je však signál, který je nyní z Prahy vysílán celému světu, že mezi mocnostmi je důvěra. Spolupráce by se měla rozvíjet mezi zeměmi i v dalších oblastech. Medvěděv dokonce prohlásil, že oba prezidenti mají mezi sebou velmi dobré osobní vztahy. "Říká se tomu osobní chemie,“ řekl doslova Medvěděv.
Chovám velký obdiv k českému lidu, vzkázal z Hradu Obama
Obama poděkoval svým hostitelům a vyjádřil poctu, že "se mohl vrátit do překrásného města Prahy“. "Chovám velký obdiv k českému lidu,“ prohlásil Obama s tím, že Češi podle něj po mnoho desetiletí prospívali USA. "Například v mém rodném Chicagu,“ doplnil šéf Bílého domu.
Stejně tak i Medvěděv v úvodu svého proslovu poděkoval vedení České republiky za pozvání. „Děkuji vedení České republiky a panu prezidentovi, že nás pozval, že se to mohlo stát v nádherném městě a za nádherného počasí,“ děkoval Medvěděv.
Žádná dramatická změna
Podle expertů ale nové limity v praxi nepřinesou dramatické změny v ruském ani americkém arzenálu. Podle webových stránek BBC odborníci na jaderné zbraně odhadují počet ruských nosičů asi na 560, tedy méně než požaduje dnes podepsaná smlouva. USA podle nich limit 700 nosičů překračují jen asi o 12 procent. Nový způsob počítání jaderných hlavic prý oběma velmocím umožní poměrně snadno splnit smlouvu i v tomto ohledu.
Kreml už dal najevo, že si vyhrazuje právo odstoupit od smlouvy, pokud by americká protiraketová obrana ohrožovala ruské strategické síly.
Jednalo se i o Íránu
Americko-ruský summit, který ve čtvrtek kolem desáté hodiny odstartoval v prostorách Pražského hradu, se ale netýkal jen dohody o jaderném odzbrojení. Představitelé Bílého domu a Kremlu spolu jednali také o sankcích proti Íránu a probrali i kritickou situaci v Kyrgyzstánu, uvedl mluvčí Bílého domu Robert Gibbs. [celá zpráva]
Prezidenti spolu hovořili také o podobě budoucího protiraketového štítu. Obama údajně Medvěděva ujišťoval, že projekt má zajišťovat ochranu, nemá však dráždit Rusko. I na tomto projektu budou země spolupracovat. Medvěděv k tomu uvedl, že podrobnosti společné protiraketové obrany se zapojením svých partnerů budou realizační týmy obou mocností dále slaďovat.
Ahmadínežád se opřel do amerického prezidenta
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád se nevyjádřil k rusko-americké smlouvě, komentoval ale Obamovy a Medveděvovy výroky o možném uvalení dalších sankcí na Teherán. Írán podle něj nebude obhajovat před jinými státy svůj jaderný program.
Ahmadínežád také ostře vystoupil vůči americkému prezidentovi. "Obama k lidem mluví jazykem bomb a nábojů. (Spojené státy) zabily více než 300 000 lidí v Afghánistánu a Iráku," prohlásil.