Článek
Přechod ze středoevropského na středoevropský letní čas a zpět vyvolává spory o to, jak tyto změny prospívají či škodí lidskému organismu. Lékaři a psychologové se v zásadě shodují na tom, že na změnu času si lidé zvykají asi týden. Hůře si prý zvykají na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív, zatímco návrat k zimnímu času údajně problémy nedělá.
Letní čas se zaváděl s tím, že přinese energetické úspory, neboť se večer o hodinu prodlužuje doba denního svitu. Dnešní odborníci ale tvrdí, že se střídání času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Zastánci letního času na něm oceňují především to, že je přes den déle světlo.
Zastaví se 15 rychlíků
V Česku byl letní čas zaveden poprvé za první světové války. Vrátil se v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se ČR připojila ke zvyklostem EU a letní čas prodloužila na sedm měsíců do konce října.
Posun hodinových ručiček letos postihne 15 nočních dálkových vlaků. S tím by měli počítat i cestující, kteří pojedou dálkovými vlaky až po změně času. Regionálních vlaků se změna nedotkne, protože během změny času nejedou a na tratě vyrážejí už podle letního času.