Článek
Kontroloři se zaměřili také na údaje, které MMR předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu. Z nich se následně sestavuje finanční výkaz. V těchto údajích ani v závěrečném účtu nemělo ministerstvo významné nedostatky, sdělila mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.
„Celková hodnota nesprávností v účetní závěrce 5,43 miliardy korun je sice významná, v kontextu celé účetní závěrky MMR ale není zásadní,” uvedli kontroloři. Podle NKÚ jsou některé informace nespolehlivé, ale účetní závěrka není nespolehlivá v celém svém rozsahu.
Co jde z rozpočtu a co hradí EU
Nesprávnosti v účetní závěrce vznikly podle NKÚ zejména kvůli systémovým nedostatkům. "Zveřejňované informace o hospodaření MMR tak v některých případech neodpovídaly skutečnosti," uvedl úřad. Ministerstvo podle něj například nevykazovalo správně informace o struktuře transferových nákladů. V účetnictví podle kontrolorů nesprávně rozlišovalo podíl hrazený čistě ze státního rozpočtu a podíl, který představuje předfinancování ze státního rozpočtu. Ten by měla ze svého rozpočtu následně uhradit Evropská unie.
NKÚ: Česku chybí vize směřování, peníze z dotací jdou hlavně k velkým korporacím
Nesprávně podle úřadu účtovalo ministerstvo také o opravách chyb vzniklých v předcházejících účetních obdobích a o tvorbě rezerv účtovalo až při vzniku závazku. Tím zkreslilo vypovídací schopnost některých zveřejněných účtů.
Další významnou chybou podle kontrolorů bylo to, že MMR meziročně navýšilo na dvacetinásobek hranici, od které účtuje na podrozvahových účtech. "V účetní závěrce tak vykázalo na některých účtech informace, které nebyly srovnatelné, srozumitelné a spolehlivé," uvedl NKÚ. Resort navíc neúčtoval o vzniku významných podmíněných závazků z existujících soudních sporů.
"V přehledu o změnách vlastního kapitálu podalo MMR výrazně zkreslené a nesprávné informace o pohybech vlastního kapitálu," podotkli kontroloři.
Nesprávné hospodaření se státním majetkem
Nejvyšší kontrolní úřad také zjistil, že ministerstvo nedodrželo základní povinnosti při hospodaření s majetkem státu. Například při pronájmu nebytových prostor na Staroměstském náměstí v Praze nesjednalo v roce 2014 nájemné alespoň ve výši, která byla v daném místě a čase obvyklá. Prostor o výměře 674 metrů čtverečních pronajalo za 3700 korun za metr čtvereční ročně. Ve stejné době se přitom v této lokalitě pronajímaly podobné prostory i za 27 000 korun za metr čtvereční ročně.
"Za dobu od uzavření smlouvy do konce kontroly NKÚ tak snížilo MMR výnosy ze státního majetku a příjmy státního rozpočtu nejméně o 41 milionů korun," uvedl NKÚ. Nájemce navíc neplnil všechny sjednané povinnosti, ale ministerstvo vůči němu neuplatnilo žádné smluvní sankce. V dalším případě resort nevymáhal soudně pohledávku za více než osm milionů korun, a tak byla promlčena.
Kontroloři prověřili i to, jak MMR napravilo nedostatky z předchozích kontrol. Ze 17 opatření provedlo ministerstvo úplně a správně 11 opatření, pět částečně a jedno vůbec, uzavřel NKÚ.