Nevykradený hrob na Hradecku ukrýval zlaté spony i pravěké textilie

Mimo jiné našli několik hrobů, zlaté spony, až patnáct set let staré textilie i středověké stavby. Archeologové na místě pracovali od února do července.

„Podle očekávání patřila většina objektů sídlišti z doby halštatské, tedy období 8. až 7. století před Kristem. Celkem to bylo přes 150 sídlištních objektů, především kůlových jam, které tvoří půdorysy nadzemních staveb a také nejméně jedné polozemnice a složité soustavy zásobních jam,“ prozradil archeolog Pavel Horník s tím, že se na místě našly i další komponenty od eneolitu až po vrcholný středověk.

„Nejstarší eneolitické období reprezentoval osamocený žárový hrob kultury s nálevkovitými poháry. Snad stejné kultuře mohly patřit i zlomky kamenných broušených nástrojů rozptýlené na několika místech zkoumané plochy. Středověk zanechal na ploše výzkumu mohutný žlab neznámé funkce a snad i studnu,“ uvedl archeolog.

Významný byl nález kostrového pohřebiště z období stěhování národy, přesněji do počátku 6. století, s šesti hroby. Pět jich bylo vykradeno, šestý však ne. „Ve výbavě tohoto ženského hrobu se nacházely dvě zlaté spony vykládané polodrahokamy a rovněž dvě bohatě zdobené lučíkovité spony, na kterých se dochovaly zbytky textilu. Nálezy až 1 500 let starého textilu jsou nesmírně vzácné,“ upozornil Pavel Horník.

Hrob dále obsahoval korálky z jantaru a skelné pasty, kostěný hřeben, keramickou nádobu a řadu dalších nálezů. Žena byla uložena do dřevěné komory. Tuto úpravu hrobu se podařilo prokázat ještě v jednom z vykradených hrobů. Bohatý ženský hrob pravděpodobně patřil představitelce tehdejších společenských elit. Nalezené lidské ostatky budou nyní podrobeny antropologickému zkoumání.

„Celkově bylo na zkoumané ploše identifikováno a prozkoumáno 165 objektů, z nichž pochází několik tisíc nálezů. Aktuálně jsou všechny nalezené předměty laboratorně ošetřovány a konzervovány, některé z nich čekají různé typy analýz,“ dodala mluvčí hradeckého muzea Veronika Hepnarová.