Článek
Podle katolického kněze Tomáše Halíka prezident politicky zneužil náboženskou slavnost. „Před několika lety se Klaus rozčiloval nad tím, že ve veřejnoprávní televizi je dán takový prostor bohoslužbě církve, která je něčím na způsob zahrádkařského spolku – tenkrát tam totiž nekázal; pokud by si ovšem církev a její představitele ochočil, mluvil by o ní medovým jazykem,“ řekl ve čtvrtek Právu Halík.
Dodal, že biskupové by se měli bránit oživování rakousko-uherské „jednoty trůnu a oltáře“, která se v minulosti církvi vymstila.
„Naše církev se opravdu musí rozhodnout, zda bude v duchu austrokatolicismu okuřovat panovníka, který se jí snaží populisticky vlichotit, anebo zda v duchu prorocké tradice bude umět říci lidem typu Václava Klause své statečné NE, byť by tím riskovala ztrátu různých výhod a politických podpor,“ podotkl Halík.
Podle něj to, jaké Klaus zastává „konzervativní hodnoty“, o kterých hovořil, jasně reprezentují hradní vicekancléř Petr Hájek a prezidentův chráněnec Ladislav Bátora.
Halík naopak patří mezi Klausovy dlouhodobé kritiky. Bátora je podle něj fašista po vzoru českých „vlajkařů“ z druhé republiky.
Křesťanská idea sociálně-ekologického tržního hospodářství je podle Halíka v naprostém protikladu k neoliberalistické ideologii všespasitelného trhu.
Klaus si ve svém projevu vzal na mušku ideu sociálního státu. „Faleš sociálního státu nezaslouženého blahobytu ničí vše tvůrčí a individuální a otupuje talenty, aktivitu a pracovitost, neboť ta se přestává vyplácet. Při setkáních s představiteli církve se často shodujeme v tom, že je tento trend mimořádně nebezpečný a že je nezbytné se mu aktivně postavit,“ řekl Klaus na pouti ve Staré Boleslavi.
Duka: Církev musí být slyšet
Právo se dotázalo i českých a moravsko-slezských biskupů. Ti, co se ozvali, jsou opatrní.
Arcibiskup Dominik Duka, který je znám velmi dobrými vztahy s prezidentem, uvedl: „Václav Klaus jako hlava státu vyjádřil ve svém projevu to, co považoval za důležité. Souhlasím s ním v tom, že církev jako relevantní součást naší společnosti se má účastnit veřejné diskuse, neboť občanská zúčastněnost patří ke ctnostem křesťana.“
Litoměřický biskup Jan Baxant Právu odpověděl, že zásadně nekomentuje projevy hlavy státu. Poznamenal, že se mu nelíbí, pokud stát rozdává sociální dávky na dluh. Zároveň ale dodal, že odmítá sobecký individualismus.
„Katolická církev ve své sociální nauce vybízí k etické sociální spravedlnosti, tedy aby se přálo každému člověku, a navíc, abychom byli vždy solidární s opravdu potřebnými,“ uvedl Baxant.
Za olomouckého biskupa Jana Graubnera, který je v zahraničí, odpověděl Právu jeho mluvčí Jiří Gračka. Podle něj katolická církev hledá východisko mezi sobeckým individualismem a kolektivismem. „Zmínka pana prezidenta o sociálním státě je doplněna slovy o nezaslouženém blahobytu, což poukazuje na jistou extrémní podobu tohoto pojetí, jejíž slabiny se v současné době projevují v celé Evropě,“ uvedl Gračka.