Článek
V den, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, měla medička Anna Krejčová poslední směnu na covidovém oddělení. „Už od toho dne jsem si říkala, jak bych mohla sama pomoct. Nemůžu zůstat sedět doma a nic nedělat, to bych nevydržela,“ vzpomíná po měsíci Anna, studentka 3. ročníku na 3. lékařské fakultě UK.
„Jeden můj kolega, který je Ukrajinec a studuje u nás ve druhém ročníku, pomáhal na hlavním nádraží a říkal, že tam uprchlíci nemají ani teplý čaj. Takže jsme tam spolu s dalšími a ve spolupráci s Armádou spásy ten čaj dovezli. A na místě jsme zjistili, že chybí zdravotník. Sehnali jsme nějaké volně prodejné léky a jen s pár fonendoskopy začali provozovat provizorní ošetřovnu,“ popisuje Anna začátky.
Nejdřív to byl jen stolek, postupně se ošetřovna změnila na zdravotnický stan a skupinu aktivních mediků začala zaštiťovat Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy.
Oxana studuje, pracuje a pomáhá jako dobrovolnice
Studenti tu nabízejí pomoc nepřetržitě. Každý den se střídají po třech směnách. Každá z nich zahrnuje sedm zdravotníků, z toho dva jsou překladatelé.
„Pomáhají tady studenti pražských lékařských fakult od prvního až do šestého ročníku. Máme rozdělené různé kompetence podle ročníků,“ vysvětluje Anna. „Já teď skoro vůbec nechodím do školy. To mi umožňuje velká podpora ze strany fakulty, která mi vychází maximálně vstříc s nahrazováním hodin. U všech ostatních práci tady zatím pokrývá povolená absence,“ popisuje.
Jedním ze zapojených mediků je i Jakub Slávik. „Nejčastěji řešíme základní potíže jako průjem, zácpu, bolest hlavy nebo horečky,“ uvádí student 4. ročníku 3. lékařské fakulty UK. S dlouhou cestou, kterou lidé absolvovali, podle něj souvisí hlavně problémy trávicí soustavy. „Často se to týká dětí, které dlouhé dny jen seděly a jedly suchou stravu,“ říká.
„Když se stane něco, co je nad naše síly, voláme záchranku. Průměrně se to děje asi sedmkrát denně,“ dodává Jakub.
K lékařské péči se mohou uprchlíci dostat i na tzv. UA pointech, které zřizují fakultní nemocnice. „Je to příjmové oddělení přímo u nás v nemocnici, kde jim pomůžeme s administrativou a se základním vyšetřením všeobecného praktického lékaře,“ říká ředitel FN Motol Miloslav Ludvík.
Ideální by dle jeho slov bylo, aby lidé přišli už přihlášení k jedné z českých pojišťoven. Pokud přihlášení ještě nejsou, je potřeba si přinést aspoň pas a příslušné vízum.
Nejčastější důvody návštěvy UA pointu v Motole byly zatím respirační onemocnění, dehydratace a další potíže způsobené zejména dlouhou cestou, kterou lidé museli absolvovat.