Článek
Při napojení na plicní ventilaci musí být pacient uspán a zrelaxován. U HFNO je pacient zcela při vědomí, ale přitom dostává velké množství kyslíku do plic oproti klasickému podávání kyslíku pomocí takzvaných brýlí, tedy trubičkami do nosu.
„Těmito trubičkami v nose se jede asi tak 15 litrů za minutu, u HFNO můžete jet mezi 50 až 60 litry za minutu, takže ten mrtvý prostor, který je v plicích, je ventilován kyslíkem, a tudíž se i ta částečně poškozená plicní tkáň dá mnohem více využít,“ vysvětlil Novinkám ředitel nemocnice Petr Arenberger.
Momentálně je na přístrojích vysokoprůtokové kyslíkové terapie 28 pacientů. Nemocnice jich měla patnáct a koupila dalších sto. Své využití ale najdou i po odeznění pandemie koronaviru.
Zdravotníci trénují nové přístroje na speciální figuríně.
„Ta možnost dávat toto komfortní okysličování je určitě výhodná i v běžném provozu,“ dodal ředitel s tím, že umělá plicní ventilace je velkou zátěží pro poškozené plíce, a právě nové přístroje umožňují více pacientům přežít podávání kyslíku, které by jim jinak mohlo i částečně ubližovat.
Zdravotníci si přístroj zkouší na speciální figuríně, která dokáže věrně imitovat životní funkce - dokáže dýchat, mrkat, vydávat zvuky, jako třeba kašlat, což je u covidových pacientů reálné.
„Zdravotníci mají pocit, že jsou u reálného pacienta, správně mu nastaví kyslíkovou terapii a na monitoru vitálních funkcí můžou vidět, že jejich terapie vedla ke zlepšení, čili zlepší se jim vitální parametry pacienta,“ vysvětlil Michael Stern, primář kliniky anestezie a resuscitace FNKV.
S covidovými pacienty pomáhá více než 150 mediků a dobrovolníků a také specializovaný tým sester a lékařů.