Článek
„Zaměstnanci jsou nuceni platit za první tři dny nemoci, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena,“ uvedl soud. Norma, kterou obsahuje reforma financí, je podle soudců v rozporu s právem každého občana na přiměřené hmotné zabezpečení. Systém nemocenského pojištění má prý chránit před pojistnými událostmi, kterou nemoc, a to i krátkodobá, je.
„Zaměstnanci jsou nuceni platit za první tři dny nemoci, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena,“ uvedl soud. Norma, kterou obsahuje reforma financí, je podle soudců v rozporu s právem každého občana na přiměřené hmotné zabezpečení. Systém nemocenského pojištění má prý chránit před pojistnými událostmi, kterou nemoc, a to i krátkodobá, je.
„Zaměstnanci jsou nuceni platit za první tři dny nemoci, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena,“ uvedl soud. Norma, kterou obsahuje reforma financí, je podle soudců v rozporu s právem každého občana na přiměřené hmotné zabezpečení. Systém nemocenského pojištění má prý chránit před pojistnými událostmi, kterou nemoc, a to i krátkodobá, je.Stát postihl plošně všechny, míní soud
„Zaměstnanci jsou nuceni platit za první tři dny nemoci, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena,“ uvedl soud. Norma, kterou obsahuje reforma financí, je podle soudců v rozporu s právem každého občana na přiměřené hmotné zabezpečení. Systém nemocenského pojištění má prý chránit před pojistnými událostmi, kterou nemoc, a to i krátkodobá, je.Stát postihl plošně všechny, míní soud„Nevyplácení nemocenské v prvních třech dnech je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Byl to pouze pohodlný postup státu, který kvůli jednotlivcům, kteří nemocenskou zneužívali, postihl plošně všechny občany. Lidé tak v nemoci zůstali bez prostředků, ale museli platit pojistné i regulační poplatky,“ řekl při odůvodnění soudce zpravodaj František Duchoň s tím, že nemocenské dávky jsou pro pojištěné občany pojistným plněním ve chvíli, kdy nastane pojistná událost - tedy nemoc, případně nařízená karanténa.
„Zaměstnanci jsou nuceni platit za první tři dny nemoci, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena,“ uvedl soud. Norma, kterou obsahuje reforma financí, je podle soudců v rozporu s právem každého občana na přiměřené hmotné zabezpečení. Systém nemocenského pojištění má prý chránit před pojistnými událostmi, kterou nemoc, a to i krátkodobá, je.Stát postihl plošně všechny, míní soud„Nevyplácení nemocenské v prvních třech dnech je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Byl to pouze pohodlný postup státu, který kvůli jednotlivcům, kteří nemocenskou zneužívali, postihl plošně všechny občany. Lidé tak v nemoci zůstali bez prostředků, ale museli platit pojistné i regulační poplatky,“ řekl při odůvodnění soudce zpravodaj František Duchoň s tím, že nemocenské dávky jsou pro pojištěné občany pojistným plněním ve chvíli, kdy nastane pojistná událost - tedy nemoc, případně nařízená karanténa.
„Zaměstnanci jsou nuceni platit za první tři dny nemoci, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena,“ uvedl soud. Norma, kterou obsahuje reforma financí, je podle soudců v rozporu s právem každého občana na přiměřené hmotné zabezpečení. Systém nemocenského pojištění má prý chránit před pojistnými událostmi, kterou nemoc, a to i krátkodobá, je.Stát postihl plošně všechny, míní soud„Nevyplácení nemocenské v prvních třech dnech je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Byl to pouze pohodlný postup státu, který kvůli jednotlivcům, kteří nemocenskou zneužívali, postihl plošně všechny občany. Lidé tak v nemoci zůstali bez prostředků, ale museli platit pojistné i regulační poplatky,“ řekl při odůvodnění soudce zpravodaj František Duchoň s tím, že nemocenské dávky jsou pro pojištěné občany pojistným plněním ve chvíli, kdy nastane pojistná událost - tedy nemoc, případně nařízená karanténa. Topolánek: V Evropě je to běžné
Vládní politiky nález Ústavního soudu zaskočil. Premiér Mirek Topolánek (ODS) novinářům řekl, že rozhodnutí ÚS respektuje. „To neznamená, že s ním souhlasím. Tato úprava je natolik běžná v celé Evropě, že by mě opravdu zajímalo, co je na tom protiústavní. Myslím si, že to povede vládu k dalším krokům v této oblasti,“ reagoval Topolánek a dodal: „Budeme muset hledat jiné nástroje, které nám umožní dosáhnout téhož cíle.“
Podle něho první čtvrtletí, v němž platila reforma ukázalo, „že se o 20 procent snížilo čerpání nemocenské, která byla nadužívána zcela evidentně“.
Podle něho první čtvrtletí, v němž platila reforma ukázalo, „že se o 20 procent snížilo čerpání nemocenské, která byla nadužívána zcela evidentně“.
Podle něho první čtvrtletí, v němž platila reforma ukázalo, „že se o 20 procent snížilo čerpání nemocenské, která byla nadužívána zcela evidentně“. Nečas: Slova o politizaci byla na místě
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) přiznal, že takové rozhodnutí nečekal. „Nejdříve se musím seznámit s odůvodněním. Musím ale konstatovat, že například tzv. kadenční lhůta je zavedena ve 12 z 15 původních unijních zemí, čili je to naprosto standardní opatření,“ řekl novinářům.
Nechce zatím předjímat, zda zkusí jinou legislativní úpravu. „Myslím si, že se do značné míry prokázalo, že moje slova byla namístě,“ reagoval na otázku, jestli se tak prokazují jeho vyjádření o zpolitizování Ústavního soudu.
Ministr vznesl v této souvislosti řečnickou otázku, zda je náhoda, že je ve Sněmovně návrh novely zákona o nemocenské, v níž ČSSD chtějí zrušit kadenční lhůtu. „Můžeme se bavit, jestli je to čirá náhoda nebo jestli je to určitý druh souhry mezi ústavními soudci a sociálními demokraty ve sněmovně,“ poznamenal.
Ministr vznesl v této souvislosti řečnickou otázku, zda je náhoda, že je ve Sněmovně návrh novely zákona o nemocenské, v níž ČSSD chtějí zrušit kadenční lhůtu. „Můžeme se bavit, jestli je to čirá náhoda nebo jestli je to určitý druh souhry mezi ústavními soudci a sociálními demokraty ve sněmovně,“ poznamenal.
Podle Nečase analýzy vypovídají o pozitivním vlivu kadenční lhůty, protože se výrazně omezila krátkodobá onemocnění, která často souvisela se dny před nebo po víkendu.
ČSSD nabízí pomoc při návratu k původním pravidlům
Předseda ČSSD Jiří Paroubek uvedl, že je s rozhodnutím soudu spokojen. Místopředseda strany Bohuslav Sobotka uvedl, že ČSSD je připravena vládě ve Sněmovně s vrácením nemocenské do původního stavu pomoci: „Jsme připraveni vládě v tomto vyjít vstříc, pokud předloží takovou úpravu, která by znamenala návrat k pravidlům, které pro zaměstnance platily před 1. lednem letošního roku,"
Soc. dem. pak podle něj podpoří zrychlené projednávání takového návrhu zákona. "Je na vládní koalici, aby si zajistila stejně rychlé projednávání v Senátu,“ řekl Sobotka. Za nejhorší považuje nejistotu, jaký systém bude nakonec platit.
Sobotka dal za pravdu argumentu, že nehrazení nemocenské po první tři dny nemoci je diskriminace nemocných. „Domnívám se, že to nepochybně je diskriminace, protože občanům byl snížen nárok a přitom jim byla ponechána stejná výše odvodů na nemocenské pojištění,“ reagoval Sobotka.
Filip žádal předvolání Hovorky, neuspěl
Ačkoli ho netěší, výrok ÚS respektuje i šéf poslanců ODS Petr Tluchoř, obává se ale dopadů rozhodnutí. „Bude to samozřejmě znamenat velký zásah do státního rozpočtu a bude to opět znamenat znemožnění toho pozitivního efektu, tedy podle mě znovu nárůst nemocnosti v těch krátkých dobách,“ řekl novinářům Tluchoř.
ÚS se ve středu zabýval třetí částí zákona o veřejných financích včetně takzvané třírychlostní rodičovské dovolené a přídavků na děti. K důležitým sociálním bodům patřily kromě nemocenské také úpravy podpory v nezaměstnanosti a porodného.
Předseda KSČM Vojtěch Filip ve středu navrhl, aby soud vyslechl lidoveckého poslance a kritika poplatků Ludvíka Hovorku, soud mu ale nevyhověl.
Předseda KSČM Vojtěch Filip ve středu navrhl, aby soud vyslechl lidoveckého poslance a kritika poplatků Ludvíka Hovorku, soud mu ale nevyhověl.
Předseda KSČM Vojtěch Filip ve středu navrhl, aby soud vyslechl lidoveckého poslance a kritika poplatků Ludvíka Hovorku, soud mu ale nevyhověl.Hovorka verdikt přivítal
Lidovecký rebel Ludvík Hovorka narozdíl od představitelů vlády s rozhodnutím ÚS souhlasí. „Myslím si, že to je v pořádku,“ řekl Novinkám. Nyní je podle něj třeba rozhodnout, zda se má nemocenská vrátit k původní verzi, kdy se první tři dny platilo 25 procent ze mzdy, nebo problém řešit jinak.
O konkrétní výší nemocenské za první tři dny se bude podle Hovorky jednat. Kloní se k tomu, aby její výše byla minimálně 25 procent platu, jako za vlád ČSSD. „Myslím, že by to mělo být minimálně tak, jak ta úprava byla před tím,“ prohlásil.
O poplatcích ve zdravotnictví soud zatím nerozhodl
Podnět k zrušení celého zákona dali loni v říjnu opoziční poslanci. Ústavní soud jeho projednávání rozdělil do tří částí.
V prvé části, zaměřené na ústavnost přijetí této právní normy a na daňové otázky, nedali soudci opozičním poslancům za pravdu. Projednávání zákona mělo podle nich řadu nedostatků a vyznačovalo se malou politickou kulturou, ale nebylo neústavní.
V případě druhé části, věnované zdravotnictví a zejména regulačním poplatkům, se soudci neshodli ani po dvou veřejných jednáních a odročili vyhlášení verdiktu na neurčito.