Nemluví se mnou, postěžoval si německý velvyslanec. Chtěl s Prahou řešit covid

Israng na Twitter napsal, že vývoj počtu nakažených v Praze dělá velvyslanectví starosti „s ohledem na mezní hodnoty německé spolkové vlády pro prohlášení za rizikovou oblast“.

„Chtěl jsem o tom dnes mluvit se zástupcem hlavního města Prahy. Chápu, že je Zdeněk Hřib na služební cestě. Skutečnost, že nebyl některý z jeho zástupců ochotný se se mnou telefonicky spojit, nám však práci neusnadňuje,“ dodal.

„Nevím, kam pan velvyslanec volal,“ řekl Novinkám tiskový mluvčí úřadu Vít Hofman. Dodal, že se jedná s největší pravděpodobností o nedorozumění a upozornil na „tweetovou“ odpověď vedoucího magistrátního oddělení zahraničních vztahů a protokolu Martina Churavého, který už se velvyslanci na sociální síti omluvil se vzkazem, že se mu jeho kolegové brzy ozvou.

Churavý je v současnosti stejně jako primátor Hřib na Tchaj-wanu.

Jakkoli se zdá, že twitterová komunikace nakonec bude slavit úspěch, Hoffman se vůči tomuto způsobu vymezil. Situaci by podle něj usnadnilo, kdyby německé velvyslanectví věc řešilo od začátku „standartní cestou“, a sice přes zmiňovaný odbor protokolu a zahraničních vztahů, nikoli přes sociální sítě.

Koho přesně tak Israng původně kontaktoval, není prozatím jasné. Informace se objevila v pátek během pozdních odpoledních hodin, kdy již skončily úřední hodiny na německém velvyslanectví, nikdo tam nebral telefon.

„Dokud nebudu vědět, kam se snažil asi pan velvyslanec dovolat, tak s tím nemůžu víc dělat. Máme přes dva tisíce zaměstnanců,“ dodal Hofman.

Zařazení některého regionu mezi rizikové oblasti je podle Institutu Roberta Kocha v Německu založeno na dvoustupňovém posouzení. Nejprve se určí, ve kterých státech či regionech přibylo za poslední týden více než 50 nových případů nákazy na 100 tisíc obyvatel. U Prahy byla tato hodnota k pátečnímu večeru 53,54.

Ve druhém kroku se pomocí dalších kritérií hodnotí, zda se zvýšené riziko netýká i států/regionů, které jsou pod stanovenou mezní hodnotu. V rámci druhého kroku poskytují spolkovému ministerstvu zahraničí zprávy o situaci na místě především diplomatické mise, tedy velvyslanectví Německa v daných zemích.

Pro posouzení je rozhodující počet infekcí a typ ohniska (lokálně omezené nebo rozsáhlé), testovací kapacity a testy prováděné na obyvatele i opatření přijatá k omezení míry infekce (hygienické předpisy, sledování kontaktů atd.). Rovněž se bere v úvahu spolehlivost a dostupnost informací.