Článek
„Jistě má svůj názor podložený a každý má právo na názor. Za to ho z kandidátky stahovat nebudeme,” napsal na dotaz Novinek v SMS Filip.
Kaláb o Horákové psal v textu publikovaném ve středu na webu KSČM. „Lze diskutovat o výši trestu, který jako takový podléhal společenské poptávce. O vině ovšem nikoli,” napsal v jeho závěru.
V textu před tím označuje za sympatické, že si Horáková stála za svými názory, ale podle něj se „nelze divit“, že se ocitla před soudem.
Miladu Horákovou promítali na budovu sídla KSČM v ulici Politických vězňů
Vysvětluje to vazbami na spolustraníky, kteří v exilu navázali kontakty se západními zpravodajskými službami, tím, že tyto kontakty „musely být logicky vyhodnoceny jako nepřátelské vůči tehdejšímu československému státu”, a také postoji Horákové, které prý „směřovaly ve svých zamýšlených důsledcích proti životním zájmům obyvatelů naší země”. Tím měl na mysli cestu k socialismu.
Horáková, od jejíž smrti 27. června uplynulo 70. let, je obětí justiční vraždy. Ve vykonstruovaném procesu byla v roce 1950 odsouzena k smrti za „záškodnické spiknutí proti republice“.
Sedmdesát let od justiční vraždy Milady Horákové
Po své smrti a především pak po převratu v roce 1989 se stala symbolem odporu vůči zvůli komunistického režimu a symbolem politických procesů 50. let minulého století.
Svým vystupováním u soudu se stala ztělesněním myšlenky, že za ideály je nutné se postavit, a to i za cenu života.
Česko si připomnělo odvahu Milady Horákové v boji za pravdu
Milada Horáková |
---|
Česká právnička a politička. Za druhé světové války byla za svou odbojovou činnost vyslýchána a týrána gestapem, poté vězněna v Terezíně a v ženské věznici v Aichachu u Mnichova. Po válce byla zvolena za Československou stranu národně socialistickou (ČSNS) do Národního shromáždění. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 komunikovala s exilovými politiky a vystupovala proti režimu. StB ji za její činnost v září 1949 zatkla a mučila. Dne 8. června 1950 byla v inscenovaném politickém procesu odsouzena za velezradu, 19 dní poté byla oběšena. |
V rámci hlavního procesu s tzv. skupinou Milady Horákové padly ještě tři další tresty smrti: dostali je štábní strážmistr SNB ve výslužbě Jan Buchal, novinář a marxistický kritik režimu Záviš Kalandra a právník a bývalý majitel dolů Oldřich Pecl. |