Soud zrušil povinné nošení respirátorů a roušek úplně všude

Úterní verdikt vstoupí v platnost třetího dne od chvíle, kdy rozsudek nabude právní moci. To se stane ve chvíli jeho doručení ministerstvu zdravotnictví.

Nejvyšší správní soud „dospěl k závěru, že napadené mimořádné opatření je nepřezkoumatelné“, uvádí verdikt, který ruší povinné nošení respirátorů v obchodech, restauracích, zdravotnických zařízeních, ve školách, divadlech, galeriích či v MHD.

Soud se pozastavil nad tím, že ministerstvo se opakovaně dopouští ignorace jeho rozhodnutí. Soud uvedl, že příště už by mohl opatření zrušit hned, bez odkladu.

„V právním státě není možné, aby moc výkonná nerespektovala jasně vyjádřený názor soudu a kladla překážky moci soudní při dbání na dodržování zásad demokratického právního státu, který je založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana,“ konstatoval soud.

Ten „nepřešel bez povšimnutí“, že až na aktuální analýzu epidemické situace je „odůvodnění napadeného mimořádného opatření až na drobné úpravy zkopírováno z předchozích mimořádných opatření, u nichž již soud deklaroval jejich nezákonnost pro nedostatečné odůvodnění“.

Pozastavil se proto nad tím, proč ministerstvo nevypracovalo nové odůvodnění dle zákona, ale „recykluje“ odůvodnění opakovaně označené soudem za nezákonné.

Soudce Petr Mikeš upozornil, že na stole byla varianta okamžitého zrušení nařízení, ovšem nakonec se soudci i vzhledem k riziku nákazy například v nemocnici či zařízení sociálních služeb rozhodli dát ministerstvu tři dny na nápravu.

„Soud si uvědomuje, že je nežádoucí, aby daná povinnost nebyla stanovena ani pro velmi rizikové situace po určitou dobu vůbec. K tomuto řešení však bohužel ministerstvo soud postupně tlačí, jestliže přes opakované konkrétní výtky soudu není schopno napravit nedostatky. Takový postup proto nelze do budoucna vyloučit, neboť soud nebude mít jinou možnost, jak ministerstvo přimět k respektování jasně vyjádřeného právního názoru,“ zdvihl varovný prst Mikeš.

Soud uvedl, že třídenní lhůta má sloužit právě k tomu, aby ministerstvo vydalo opatření, kde v některých prostorách nošení roušek řádně odůvodní. Například v nemocnicích či v prostředcích hromadné dopravy.

Muž, který se na soud obrátil, má lékařské potvrzení, že pro svůj zdravotní stav nezvládne nosit roušku. Trpí průduškovým astmatem. Cítí se omezován ve svém životě, protože některé aktivity, například nákup, bez roušky nelze vykonávat.

Jelikož nařízení poskytuje výjimku pouze pro osoby, jejichž mentální schopnosti či duševní stav neumožňují nošení roušek, cítí se být diskriminován.

Ministerstvo se navíc nijak nevypořádalo s možnými negativními dopady plošného užívání ochranných prostředků a neuvedlo, proč nelze připustit individuální výjimky ze zdravotních důvodů.

Soudci se zevrubně věnovali i skutečnosti, že v opatření je uvedeno, že se připouští respirátory a obdobné prostředky bez výdechového ventilu, které mají filtrační účinnost alespoň 94 %, zatímco odůvodnění klade důraz především na schopnost respirátoru přilnout k obličeji. Roušky jako takové jsou odmítány, byť mají stejnou účinnost.

Občan tak při čtení zjistí, že dle výroku mimořádného opatření je adekvátní použít roušku, zatímco z pohledu odůvodnění rouška s požadovanou filtrací nestačí, nepřiléhá-li dostatečně k obličeji.