Článek
Částku téměř 40 miliónů korun včetně penále nyní požaduje po Nejvyšším soudu brněnský finanční úřad kvůli opakovaným pochybením při investiční výstavbě v letech 2003 a 2004. Platební výměr podle Kuncové finanční úřad uložil už v červnu.
Oficiálně byl návrh na zahájení kárného řízení podán kvůli závažnému porušení zákona o majetku státu a porušení povinnosti při výkonu veřejné správy.
"Ministr spatřuje kárné provinění předsedkyně Nejvyššího soudu v tom, že se nijak nesnažila vysvětlit a zdůvodnit postup Nejvyššího soudu, nevyužila po vydání platebních výměrů práva odvolat se proti těmto prvoinstančním rozhodnutím Finančního úřadu, a naopak se tohoto práva výslovně vzdala," sdělila Kuncová.
Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig pro ČTK uvedl, že "soud neprohospodařil ani korunu" a nedostatky vznikly administrativní chybou.
Ministerstvo o pokutě nevědělo
Brožová se měla provinit také tím, že o záležitosti neinformovala ministerstvo, coby správce rozpočtové kapitoly, ačkoli věděla, že nebude možné penále a odvody hradit z rozpočtu Nejvyššího soudu. "Učinila tak až 14. 11. 2007, kdy žádala o navýšení rozpočtu pro soud," dodala Kuncová.Povinnost informovat ministerstvo jí podle ní stanovil už předchozí ministr Pavel Němec (US-DEU).
"Vymáhaná částka, která dosahuje téměř čtyřiceti miliónů korun, přinejmenším zkomplikuje provoz celého soudu. Z toho důvodu je postup paní předsedkyně naprosto nepochopitelný," uvedl Pospíšil. Situace Nejvyššího soudu je podle něj velmi problematická pro celý rezort, neboť ministerstvo spravedlnosti s odvodem čtyřiceti miliónů na konci roku nepočítalo.
Brožová: útok na nezávislost soudní moci pokračuje
Brožová označila postup ministerstva za pokračování útoků na nezávislost soudní moci. Tvrdí, že chyba soudu byla pouze administrativní. NS pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice z let 2003 a 2004. V podobných případech podle Brožové ministerstvo financí postihy uložené finančními úřady promíjí.
"V praxi jsou v resortu ministerstva spravedlnosti takto uložené postihy téměř všechny promíjeny," uvedla Brožová v oficiálním prohlášení. Na čtvrtek svolala mimořádnou tiskovou konferenci.
Spory s prezidentem Brožová vyhrála
Brožovou se v roce 2006 pokusil z čela Nejvyššího soudu odvolat prezident Václav Klaus na návrh tehdejšího ministra spravedlnosti Němce. Ten jí vyčítal, že soud pod jejím vedením neplnil své hlavní úkoly, kterými jsou sjednocení judikatury, zajištění předvídatelnosti soudních rozhodnutí a posílení role NS.
Brožová se proti tomu odvolala k Ústavnímu soudu, který jí vyhověl a prezidentův krok označil za protiústavní.
Dalším sporem mezi Klausem a Brožovou bylo obsazení Jaroslava Bureše do funkce místopředsedy NS. Také v tomto případě dal Ústavní soud zapravdu Brožové a Klausem jmenovaný Bureš musel z funkce odejít.