Článek
Když pominula první vlna pandemie, na začátku prázdnin znovu rozeběhli ve výcvikovém centru Koulikoro výuku malijských jednotek. Ale moc dlouho se z toho netěšili, protože v polovině srpna v zemi proběhl vojenský puč a čeští vojáci i jejich kolegové z dalších dvaceti zemí se zase museli stáhnout na základnu do hlavního města.
„Vojenský puč misi ovlivnil zásadně. Naše vedení v Bruselu nám dalo pokyn k zastavení veškerých výcvikových aktivit směrem k malijským ozbrojeným silám. Je nutné vyčkat na ustanovení přechodné vlády, která dovede zemi k demokratickým volbám,“ řekl Právu velitel mise generál František Ridzák.
Dodal, že bezpečnostní situace se po puči, který proběhl bez krvavých násilností, příliš nezměnila a vojáci jsou v pořádku. Komplikace zažili pouze kvůli tomu, že okolní země uvalily na Mali po převratu sankce a bylo těžké zajistit dopravu materiálu.
„Co se týká nepokojů, nedá se říct, že by to byly nepokoje v pravém slova smyslu. Jakmile se obyvatelé hlavního města dozvěděli, že došlo k převratu, k události se připojili a obecně ji podpořili,“ poznamenal generál.
Kurt, běh, posilovna
Puč proběhl 18. srpna, kdy malijští důstojníci sesadili prezidenta a premiéra, kteří se bez odporu vzdali. Podle Ridzáka velení pokračuje v plánování akcí mise, která má výhledově cvičit malijské jednotky i na jiných základnách této rozlehlé země a také podporovat protiteroristické jednotky.
Důležité je podle generála udržovat morálku. „U vojáků klademe důraz i na duševní hygienu, důležitou součástí služby v misi jsou i volnočasové aktivity,“ uvedl Ridzák. Vojáci podle něj mohou využít posilovnu, volejbalový kurt, trasu pro běh kolem základny, která je umístěna v jednom z bamackých hotelů.
„Personální oddělení organizuje vědomostní soutěže a sportovní turnaje na podporu soudržnosti v kolektivu. K dispozici je také sál, kde vojáci mohou sledovat například televizní přenosy,“ podotkl generál.
Češi v Mali působí už od roku 2013, a to v hlavním velitelství v Bamaku a v 50 kilometrů vzdáleném výcvikovém centru v Koulikoru, kde jako instruktoři trénují místní vojáky. V celé misi je asi kolem 700 vojáků z více než dvaceti zemí. V nejbližší době se do Mali chystá i zhruba 50 českých vojáků z 601. skupiny speciálních sil v Prostějově, kteří se mají zapojit do boje s islámskými teroristy v zemi a kolem hranic s Nigerem.
V Afghánistánu cvičí Češi dál
Covid ztěžuje život i českým vojákům v Afghánistánu, kteří také cvičí místní jednotky. Nepřestali ani při pandemii. „Přes přísná opatření proti šíření koronaviru a aktuální bezpečnostní stav je nálada mezi vojáky velmi dobrá,“ napsal Právu velitel major Petr Vítek. Kromě výcvikové jednotky slouží čeští vojenští zdravotníci v nemocnici na kábulském letišti a vojenská policie střeží českého velvyslance v Kábulu.
Podle oficiálních dat afghánské vlády je rozšíření nemoci v zemi malé. Tato čísla se ale podle Vítka nedají brát příliš vážně. „Průzkumy zahraničních organizací uvádějí, že polovina z 37milionové populace Afghánistánu je nebo již byla zasažena pandemií,“ dodal velitel.
Ačkoli už skoro rok probíhají mírová jednání mezi afghánskou vládou a Tálibánem, bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje. Teroristické útoky jsou skoro na denním pořádku. Navíc vysokou kriminalitu místní bezpečnostní složky jen ztěžka potírají. „Bohužel je nutno podotknout, že ne všechny bezpečnostní složky mají v praxi profesionální přístup s odpovídajícím morálním kreditem. Existují i případy, kdy příslušníci policejních složek sami páchají různou trestnou činnost,“ podotkl Vítek.
V únoru se USA dohodly s Tálibánem, že začnou stahovat ze země své vojáky. Na začátku roku mělo NATO v Afghánistánu kolem 16 tisíc vojáků, z toho 13 tisíc amerických. Američané přislíbili, že letos stáhnou okolo pěti tisíc vojáků. Podle Vítka stahování zatím nemá vliv na bezpečnost koaličních vojáků.
„Snižování počtů spojenců má za následek snížení jak materiální, tak i lidské pomoci místním bezpečnostním složkám, které se nyní musí více spoléhat na vlastní schopnosti,“ dodal.