Nejdřív musí získat azyl, pak začne Afgháncům nový život

U „běžných“ žadatelů o azyl lze zjednodušeně říct, že je nejprve čeká azylové řízení, které mohou strávit v některém ze středisek ministerstva vnitra. Pokud azyl získají, tak budou mít povolení žít trvale v Česku a přijde integrační fáze, která zahrnuje výuku češtiny, zajištění bydlení, zaměstnání a dalších nezbytných věcí.

Prvním krokem po příjezdu jakéhokoli žadatele o azyl v ČR je to, že musí projít přijímací procedurou. „Ta zahrnuje prvotní screening a úkony, které musíme ze zákona udělat. Jde třeba o otisky prstů, evidenci žádosti a podobně,“ řekla včera Právu mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.

Při následném řízení pak musejí žadatelé prokázat důvody, proč chtějí azyl získat. „Důkazní břemeno je na straně žadatele, který musí žádost o azyl zdůvodnit. My samozřejmě můžeme k předloženým informacím použít také naše informace, které získáme z vlastních zdrojů,“ podotkla Dlubalová.

Žadatelé obvykle končí v přijímacích a pobytových střediscích ministerstva. Ta jsou na různých místech republiky. Azylanty přijímají na letišti v pražské Ruzyni a v Zastávce u Brna. Pobytová střediska pak jsou v Kostelci nad Orlicí a Havířově.

„Tam se čeká na rozhodnutí, fungují tam třeba kurzy češtiny,“ popsala Dlubalová s tím, že ubytování v těchto střediscích je dobrovolné. Když žadatel azyl získá, tak se dostane o krok dál. Podstoupit by měl integrační program, který v Česku funguje už 25 let. I ten je dobrovolný.

Cizincům kromě výuky českého jazyka zajišťuje například asistenci při hledání ubytování, zaměstnání nebo škol pro děti.

Jak dlouho celý proces trvá, nelze podle mluvčí odhadnout. Jsou případy, kdy cizinec může začít normálně fungovat velmi krátce po příjezdu do ČR, protože už tady má například příbuzné, kteří v zemi žijí delší dobu, a má tak potřebné zázemí. Někomu bez jakýchkoli vazeb to ale může trvat i několik měsíců.

„Osoba, která získá azyl, tak je zavedena v systému a je už pak pouze na ní, jak rychle se adaptuje,“ vysvětlila Dlubalová.

České úřady zatím detaily k přivezeným Afgháncům nesdělily. Je ale možné, že v jejich případě se bude postupovat o něco jinak než u „běžných“ žadatelů o azyl. Rozdíl je v tom, že přesídlení řídí armáda, která včera na Twitteru uvedla, že nepomáhá jen s evakuací. Zajišťuje jim také ubytování, stravu, zdravotní péči a psychologickou podporu. Nejspíš tak armáda nahrazuje část služeb, které jinak běžným žadatelům o azyl poskytuje právě ministerstvo vnitra.

„Oni pomáhali nám a teď pomáháme my jim!“ vzkázali vojáci na sociální síti.

Česko za posledních deset let udělilo azyl 21 občanům Afghánistánu a dalším 43 poskytlo doplňkovou mezinárodní ochranu. Ta se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. S povolením k pobytu pak v Česku žijí také více než tři stovky Afghánců a Afghánek, kteří tu pracují, podnikají či studují.