Nečinnost SÚKL stála loni veřejné zdravotní pojištění stovky milionů, stěžují si pojišťovny

Vyplývá to ze žádosti šesti velkých českých zdravotních pojišťoven sdružených ve Svazu zdravotních pojišťoven, adresované ministerstvu zdravotnictví 6. října 2020. Žádají v něm „uplatnění opatření proti nečinnosti“ SÚKL.

Zdravotní pojišťovny si stěžují na průtahy v revizi maximálních cen léků směrem dolů. Praxe je taková, že když je schválen zcela nový lék, jeho cena je v podstatě stanovena výrobcem, ale jakmile se objeví jiný, levnější lék se srovnatelnými účinky, mají pojišťovny povinnost požádat SÚKL o stanovení nové ceny. Ústav na to má ze zákona lhůtu zhruba dvou měsíců.

I když tuto lhůtu překročí, musejí pojišťovny platit farmakologickým firmám stále původní, vyšší cenu.

Pojišťovny poprvé vyzvaly SÚKL ke snížení maximálních cen v říjnu 2019. Dlouho se ale nic nedělo. V březnu 2020 se řešily teprve podklady pro cenové reference, v červnu Ústav sdělil, že probíhá jejich hodnocení. Nakonec došla pojišťovnám trpělivost a v říjnu následovala zmíněná stížnost pojišťoven na nečinnost ústavu.

Ministerstvo jako nadřízený orgán výhrady pojišťoven přezkoumalo a loni v prosinci došlo k závěru, že jsou oprávněné.

Například pokud šlo o nákladné léky proti roztroušené skleróze, ministerstvo konstatovalo, že „Ústav měl dle zákona o veřejném zdravotním pojištění rozhodnout v zákonné lhůtě 50 dnů nejpozději dne 6. 12. 2019, tedy je v prodlení s vydáním rozhodnutí ode dne 7. 12. 2019“, stojí v rozhodnutí z konce prosince.

Ke snížení maximálních cen došlo podle výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady až 23. února 2021 – tedy po 444 dnech.

„Vzhledem ke skutečnosti, že ke dni podání žádosti bylo řízení již více než 300 dní po zákonné lhůtě pro rozhodnutí, vynaložily dle žadatele (Svaz zdravotních pojišťoven) za toto období pojišťovny na úhradu předmětných léčivých přípravků přibližně o 340 milionů Kč více, než pokud by bylo rozhodnuto v termínu,“ píše ministerstvo v odůvodnění prosincového rozhodnutí.

Svaz zdravotních pojišťoven žádal v říjnu 2019 revizi úhrad u léčiv na roztroušenou sklerózu.

„V důsledku nečinnosti a prodlení ze strany Ústavu vydají zdravotní pojišťovny každý měsíc navíc částku ve výši 34 milionů korun, což jen za dobu od podání žádosti o opatření proti nečinnosti (tj. za čtyři a půl měsíce) představuje další zbytečnou újmu pro systém veřejného zdravotního pojištění ve výši 153 milionů korun,“ stojí v žádosti Svazu zdravotních pojišťoven z 16. února 2021 určené SÚKL, kterou má redakce k dispozici.

Finální rozhodnutí SÚKL padlo až letos v únoru, a to až potom, co mu přišel příkaz přímo z resortu zdravotnictví.

K revizi cen léků dochází poměrně často. Ceny jedinečných léků, které na trhu nemají obdoby, začínají na vysokých částkách. Pokud se objeví obdobný léčivý přípravek za nižší cenu, žádají pojišťovny o revizi systému úhrad. Musí být ale splněna podmínka, že předpokládaná úspora může být vyšší než 30 milionů ročně.

V minulosti pojišťovny žádaly např. revizi třeba u léčivé látky rituximab, která se používá k léčbě nádorů. Očekávaná úspora činila 180 milionů korun. Nebo revize úhrad u přípravků s obsahem látky bevacizumab, rovněž k léčbě rakoviny, s předpokládanou úsporou 44 milionů ročně.

Mluvčí úřadu Klára Brunclíková uvedla, že za zdržením jsou mimo jiné obsáhlá vyjádření účastníků řízení.

„Jsou jimi například rozsáhlá vyjádření účastníků tohoto správního řízení (šlo celkem o 30 vyjádření překládaných po celou dobu řízení) nebo odvolávání se jeho účastníků v průběhu. O dvou podaných odvoláních muselo rozhodnout Ministerstvo zdravotnictví ČR. Z těchto důvodů tedy SÚKL nemohl rozhodnout dříve,“ napsala Právu Brunclíková.

Ústav se odvolává na to, že musel řešit i další cenová nebo úhradová správní řízení, „která bylo potřeba vyřídit s dotazovanou zkrácenou revizí. Celkový počet zahájených řízení přesáhl v loňském roce 1500 řízení,“ doplnila Brunclíková.

Výhrady k nehospodárnému jednání SÚKL odmítá. „Na základě rozhodnutí vydaných SÚKL v roce 2020 bylo dosaženo tzv. „úspor“ ve výši 3,5 miliardy korun, které slouží k financování například nových léčivých přípravku nebo nových indikací již hrazených přípravků. Na základě rozhodnutí vydaných SÚKL v roce 2019 pak činil odhad úspor téměř pět miliard korun,“ napsala mluvčí.