Nečasová obviněna z krácení daně za dary. Hrozí jí vězení

Měla se ho dopustit tím, že „v úmyslu zkrátit český stát na darovací dani“ nenechala si vyměřit a nezaplatila darovací daň nejméně ve 29 případech, přičemž cena darů měla být podle obvinění 9 682 886 korun. Měla tím stát připravit o darovací daň ve výši 705 925 korun. Hrozí jí za to buď dva až osm let, nebo dokonce pět až deset let vězení.

Ze zločinu krácení daně byla Nečasová obviněna po vyšetřování, které trvalo zhruba rok a půl, od jejího zatčení a pádu Nečasovy vlády v červnu 2013.

Obviněna je Nečasová ještě v kauze zneužití Vojenského zpravodajství, v níž už probíhá soud.

Právo má k dispozici 36 stran textu unesení o zahájení trestního stíhání, v němž jsou detailně vypočítány všechny dary, u nichž měl být stát krácen na dani, včetně obchodů, kde měly být zakoupeny. Většinou jde o šperky, hodinky, luxusní kabelky, boty, oblečení, a dokonce i toaletní potřeby jako mýdla nebo vonné svíčky.

Mezi luxusními dárky, které měla Nagyová dostat v letech 2012 a 2013, je podle vyšetřovatelů nejdražší perlový náhrdelník Cartier za více než milión sto dvacet tisíc korun.

Na seznamu údajných dárců figurují bývalý šéf Pozemkového úřadu Petr Šťovíček, exministr a nynější šéf ČEPS Vladimír Tošovský, exministr Tomáš Chalupa, bývalý ekonomický ředitel pražského dopravního podniku Martin Horák, podnikatel Daniel Křetínský, lobbista Vladimír Johanes nebo nespecifikovaný Ital označený ve spisu jako „Giussepe“ a další.

S touto kauzou přichází olomoucké státní zastupitelství právě v době, kdy se český stát musí omluvit třem bývalým poslancům za ODS za chybný postup olomouckých žalobců v trestním řízení v případě tzv. poslaneckých trafik. [celá zpráva]

Žalobci se v průběhu nynějšího nového řízení opírají o podrobný spis, v němž jsou jako důkazní materiál použity odkazy na údajné ústní darovací smlouvy, skutečnosti zjištěné při domovních prohlídkách, prohlídkách kancelářských sejfů, při odposleších Jany Nagyové a také svědecké výpovědi prodavače v pražské značkové prodejně Cartier.

Tam měl být např. pořízen koncem roku 2012 prsten za 215 tisíc korun a faktura byla vystavena na jméno Dmitry Smolentsev-Monte z Moskvy. Kromě jeho adresy a sériového čísla prstenu uvádějí vyšetřovatelé i jediného svědka, který v celém případu figuruje, prodejce Františka Daňhu. Ten vyšetřovatelům uvedl, že faktura na jméno Smolentsev-Monte byla čistě fiktivní, protože ve skutečnosti podle něj dárky zaplatilo samostatně více osob.

Žalobci ve spisu vyjmenovávají odposlechy a záznamy telefonátů mezi Janou Nečasovou (Nagyovou) a exšéfem Úřadu vlády Lubomírem Poulem a s odkazem na další nespecifikované úkony dovozují, že „uvedený prsten byl v prodejně uhrazen z finančních prostředků Ing. Ivana Lapina, který jej daroval Janě Nečasové“.

Ivan Lapin, který je členem dozorčí rady Severočeských dolů, to ve vyjádření pro Právo důrazně popřel. „Nikdy v životě jsem nebyl nakupovat v žádné z prodejen firmy Cartier. Nikdy jsem nikomu nedaroval takový šperk.“

Řekl dále, že Janě Nagyové skutečně dal na přelomu roku 2012 dárek, ale byl to prezentační pytlík s hnědým uhlím. „Po Praze jsem v té době těchto našich vtipných prezentačních balíčků roznesl několik desítek. Budu svoji pověst bránit všemi dostupnými prostředky,“ dodal.

Některá odůvodnění ve spisu zpochybňuje i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, kterému jsou ve spise přiřazeny dary v cenovém rozpětí od 4800 až 143 tisíc korun. „Osobní dárky k Vánocům či narozeninám jsou sice adekvátní mému příjmu, rozhodně se ale nepohybují ve finančních řádech, jež se opakovaně objevují v tisku. Zatímco v minulosti se tyto účelové spekulace týkaly šperků, dnes má jít o oděvy,“ vyjádřil se pro Právo.

Žalobci své podezření dokládají také telefonními odposlechy, mezi nimiž jsou uvedeny kontakty mezi Janou Nagyovou a Lubomírem Poulem, Janou Nagyovou a Danielem Benešem a Janou Nagyovou s Karlem Muzikářem.

Důkaz pro samotný nákup u Diora není nijak specifikován, je pouze konstatováno, že faktura na nákup zboží byla vystavena na jméno Lubomír Poul. Beneš ji měl podle spisu zaplatit na místě v hotovosti.

„Patřím sice mezi nepravidelné zákazníky firmy Dior, nicméně i přes časový odstup si nemyslím, že bych zde najednou nakoupil a posléze obratem daroval takový seznam věcí. Účtenky si neschovávám a ani nemám ve zvyku kontrolovat pravdivost informací, jež kdosi zapisuje na zákaznické karty v jednotlivých prodejnách,“ uvedl pro Právo Beneš.

Údajný luxusní dar pro Nagyovou popřel pro Právo advokát Karel Muzikář (nar. 1963). „Není to pravda. Konají v tom orgány činné v trestním řízení a více se k tomu nebudu vyjadřovat,“ odpověděl ve středu Právu na otázku, zda Nagyové koncem roku 2012 dal kožich od Diora.

Módní návrhářka Beata Rajská, která je ve spise rovněž uvedena jako dárkyně drahých předmětů, Právu ve středu řekla, že se právě vrátila z Číny a nic o této věci neví. Pokud jde o případné dárky pro Janu Nagyovou, prohlásila, že se o tom teď nebude vůbec bavit.

Vyšetřovatelé vyslechli mj. také některé zaměstnance společnosti Christian Dior Couture a z dárců Daniela Křetínského, který měl Nagyové věnovat mj. náhrdelník značky Cartier. Jak uvádí spis, Křetínský nákup náhrdelníku Cartier vyšetřovatelům v podaném vysvětlení potvrdil a uvedl, že ho v období Vánoc daroval Janě Nagyové.

Ve spise nechybí ani pikantní detail ze zatýkání Jany Nagyové. „Dne 12. 6. 2013, v rámci realizovaného úkonu – zadržení podezřelé – měla Mgr. Jana Nečasová (dříve Nagyová) na sobě náušnice zn. Cartier.“

Jak vyšetřovatelé uvádějí, byly tyto náušnice za 218 tisíc korun uhrazeny prostřednictvím dárkového certifikátu zakoupeného 17. prosince 2012 „osobou Ivo Ritig“ (ve spise je uvedeno ve jménu jedno t). Nagyové však podle vyšetřovatelů přinesl tento konkrétně určený dárkový certifikát tehdejší šéf Pozemkového úřadu Petr Šťovíček.