Článek
„V tuto chvíli máme dva úseky. První úsek má osm stanic, Pankrác až Depo Písnice a druhý má dvě stanice, Náměstí Bratří Synků a Náměstí Míru. Na tyhle dvě stanice chceme vyhlásit architektonickou soutěž v rámci stávajícího územního rozhodnutí. Na Pankrác až Depo Písnice chceme vyhlásit výtvarnou soutěž, která by měla mít dva směry. V prvním se bude jednat o použití materiálu a ve druhém o nasvícení stanic,“ popsal Novinkám náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Magistrát tak reaguje na výtky ke stávající podobě stanic metra D ze strany veřejnosti. Vzhled se nelíbil ani studentům ČVUT, kteří se rozhodli vypracovat návrhy vlastní. Oslovili Metroporojekt, jehož inženýři se studenty návrhy konzultovali.
„Návrhy jsme dělali co nejodvážnější, protože podle našeho názoru lze metro dělat odvážně bez toho, aby bylo zbytečně drahé. Co se týká samotné architektury, snažili jsme se přiblížit přístupu navrhování stanic před rokem 1989. Tedy vtisknout do stanice něco navíc, jakýsi vnitřní výtvarný výraz, který spoluvytváří kvalitní veřejný prostor. Neměli jsme ambice navrhovat místo, kam by lidé chodili trávit volný čas - ostatně proto stanice metra neslouží. Naopak jsme se snažili být co nejvíce upřímní, užít materiál, kterého je v metru nejvíce - beton,” uvedl Jan Bittner, student ČVUT podílející se na návrzích podoby stanic metra D.
„Snažili jsme se držet přísně geometrických forem, které po doplnění o specifický prvek vytvoří jedinečnou kombinaci v každé stanici. Zároveň však všechny stanice působí podobným výrazem, tedy bezpochyby lze poznat, že se jedná o stanice na stejné lince,“ dodal Bittner.
První vizualizace od Metroprojektu se objevily v roce 2014, vyvolaly ale především negativní odezvu. V poslední době Metroprojekt ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy některé návrhy přepracoval.
„Například u Nemocnice Krč je vidět posun správným směrem. Tolik kritizovaná barevnost nebo svítivě modré podlahy zmizely. Stále tam ale některé do očí bijící věci jsou jako například skleněné přepážky, u kterých není tak úplně jasné, jestli tam musí nebo nemusí být,“ popsal architekt Petr Kučera.
Problém: vše v jednom
Podle architekta Kučery je problém jasný. V roce 2009 totiž Praha vyhlásila soutěž k dodávce projektové dokumentace metra i s jeho architektonickým řešením.
„Veřejné stavby, které jsou hrazené z veřejných zdrojů, by měly být výsledkem veřejných architektonických soutěží. Když se tedy vrátím k roku 2009, dopravní podnik formou obchodní soutěže hledal dodavatele projektové dokumentace metra, ale architektonické řešení mělo vzejít z architektonické soutěže, které by zpracovatel projektové dokumentace zapracoval. Tím by se jasně oddělila technologická část od architektonické nebo urbanistické,“ dodal Kučera.