Hlavní obsah

Nad povodní vítězí města, která se nespolehla na stát

Právo, Lenka Hloušková, Karolina Kudynová
ČESKÁ REPUBLIKA

Řada měst kritizuje stát za to, že nedostatečně investoval do protipovodňových opatření. Některé radnice se ale proti záplavám vybavily samy. Povodním nyní úspěšně vzdorují Praha, která má největší rozpočet ze všech měst a obcí v Česku, ale také menší města - například Terezín, Třebíč, Moravský Písek, Židlochovice, Napajedla na Zlínsku, Kroměříž a Uherské Hradiště.

Článek

Obce a města, které spoléhaly pouze na slíbenou pomoc státu, jsou většinou znovu pod vodou. Jde například o Ústí nad Labem. To čtyři roky investovalo jen do projektů a informačního systému. Právě zatopené město vyvolalo ostrý spor mezi primátorem Petrem Gandalovičem (ODS) a premiérem Jiřím Paroubkem (ČSSD).

Primátor si stěžuje, že stát budování protipovodňových bariér nepodpořil, ač to sliboval, premiér oponoval, že samospráva zaspala a promrhala finance jinde. Radnice na nákup mobilních stěn vyčlenila 30 miliónů korun z potřebných 140 mil. Kč. Čekala na to, až stát postaví nepropustné podzemní stěny.

Kraje mnoho neinvestovaly

Primátora podpořil hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc (ODS). Kraj od roku 2002 investoval do protipovodňových opatření 16 miliónů - i ty skončily v nejrůznějších analýzách.

"Zajištění výstavby osmi prioritních protipovodňových zábran je vyčísleno na cca 1,8 miliardy korun. O ně se bude muset rozdělit stát, kraj a nutné bude i čerpání z evropských fondů," sdělila Právu mluvčí kraje Šárka Roudnická.

Jihočeský kraj, který je při letošních povodních rovněž ve vážné situaci, za poslední čtyři roky do protipovodňových opatření investoval zhruba 72 mil. Kč. "Jednalo se o granty, které měly posloužit zejména obcím na projektovou přípravu místních protipovodňových opatření a částečně i na realizaci," uvedla pro Právo mluvčí kraje Maria Ptáčková.

Třetím velmi postiženým krajem je Jihomoravský. Ten našel za poslední čtyři roky ve svém rozpočtu pouhé tři milióny korun na opatření proti záplavám. "Část byla použita například na protipovodňová opatření na Blanensku, další na podporu projektové dokumentace," uvedl pro Právo mluvčí kraje Petr Holeček. Kraje se hájí tím, že hlavní tíha budování protipovodňových opatření má ležet na státu a jednotlivých povodích.

Povodí Labe od roku 1997 investovalo podle mluvčího Václava Jiráska do opatření tři čtvrtě miliardy. Podobnou částku na svých internetových stránkách uvádí i Povodí Moravy.

Praha si na ochranu půjčila

Na státní peníze nečekala Praha. Rozhodnutí o vytvoření protipovodňových zátaras padlo už po záplavách na Moravě v roce 1997. "Byly nakoupeny hliníkové zábrany, které posléze chránily Novotného lávku," řekl Právu ředitel odboru městského investora Jiří Toman.

Ochranu se zesílila po povodních v roce 2002. "Zatím nás to stálo asi 1,95 miliardy korun. Dalších 700 mil. Kč investoval magistrát do ochrany metra," dodal Toman. Peníze našla metropole ve vlastních zdrojích, půl miliardy pochází z úvěru.

Proti povodním se zajistila i menší města. Například Terezín do opatření podle ČTK investoval 100 miliónů, Třebíč 60 miliónů, v Kroměříži od povodní v roce 1997 investovali 200 miliónů korun.

Stát pro program prevence před povodněmi pro roky 2002-07 schválil 4,150 miliardy korun. Na opravy spojené s předchozími povodněmi šlo 150 miliónů. "K 28. 2. 2006 bylo ze zbylých čtyř miliard na investice čerpáno 2,486 miliardy. Zbytek bude poskytnut letos a v roce 2007," uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám