Článek
Stále tak je po smrti za týden asi 500 lidí nad průměrem, které ale nezabil covid. Co je příčinou těchto úmrtí, ministerstvo zdravotnictví nedokáže vysvětlit.
Průměrná týdenní úmrtnost v ČR se i přes výkyvy v průběhu roku pohybuje kolem 2000. Letos je i v souvislosti s epidemií koronaviru graf odlišný a promítá se na něm druhá vlna, která naplnila nemocnice a podepsala se pod nárůstem obětí.
Průměr pro 45. týden je 2037 úmrtí, letos zemřelo 4135 osob. O týden dříve to podle zpřesněných údajů bylo 4194 osob.
Dvojnásobný počet úmrtí statistici zaznamenali u všech věkových kategorií s výjimkou dětí a mladých dospělých. Valná většina úmrtí, konkrétně 3665, připadala na věkovou kategorii nad 65 let.
Zatímco 8. listopadu se počet úmrtí dostal na 5298, aktuálně se blíží hranici 10 000. K úternímu ránu to bylo 9743 mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem.
Zbytečně zemřely tisíce lidí
Podle vědců z Iniciativy Sníh, jež je součástí celosvětové vědecké aktivity John Snow Memorandum, která žádá řízení boje s pandemií založené na vědeckých důkazech, umřely v době epidemie covidu-19 zbytečně, nejen kvůli viru v ČR tisíce osob. Vláda podle nich epidemii nezvládá.
Podle demografky Dagmar Dzúrové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy souvislost s covidem-19 prokazatelně zkrátila život více než 9500 lidí, dalším zasáhla do života dlouhodobými negativními následky nemoci nebo ztrátou blízkých.
„Tento počet zemřelých je z poloviny v důsledku příčin úmrtí na covid a s covidem a druhá část, úplně stejný počet, je v důsledku jiných příčin,“ uvedla. Příčiny úmrtí podle ní zatím k dispozici nejsou, může jít ale například o zanedbanou preventivní péči.
Podle René Levínského z Centra pro modelování biologických procesů (BISOP) tito lidé zemřeli v důsledku nezvládnuté epidemie. Každý týden jich je nyní přibližně 2000. „Není zdravá ekonomika s umírajícími lidmi,“ řekl.
Snížení naděje dožití
Podle Jindřicha Vobořila, který se zaměřuje na prevenci v sociálních službách, zejména na seniory dopadá velmi tvrdě i dlouhodobá izolace. „Asi 40 procent lidí, kteří zemřeli na covid v západním světě, jsou lidé z domovů pro seniory,“ dodal. Žijí v nich asi dvě až čtyři procenta populace.
Demografové také spočítali, že do konce roku se v průměru sníží naděje dožití českých mužů asi o 1,15 roku a žen o téměř jeden rok. „Za posledních 50 let nedošlo u nás ke snížení naděje dožití,“ dodala Dzúrová.