Na vyvrtání studny se čeká i dva roky

„V kopané studni je už málo vody a na vodovod tady můžeme zapomenout. Takže jsme museli požádat o vrt. Než jsme ale připravili dokumentaci, dostali konečné razítko od vodoprávního úřadu a než měla firma termín, tak to trvalo dva roky,“ popsal Právu čtyřicetiletý Jiří K. z Prahy-západ.

Dříve stačilo pětadvacet třicet metrů, dnes se i v důsledku epizod sucha z posledních let vrtá až do sedmdesátimetrových hloubek.

„Práce je tolik, že nevíme, kam dřív. Nejdéle ze všeho trvá povolení. Musí se úřad urgovat, doplňovat dokumentace, jsou s tím obstrukce,“ potvrdil Právu šéf jedné z realizačních firem.

Už před třemi lety ve větší míře začalo docházet k tomu, že i když vodoprávní úřady mají na vyřízení tříměsíční lhůtu, kvůli vzrůstajícímu počtu žádostí nestíhaly. K přetíženosti úřadů přispívají také odvolání proti zamítavým rozhodnutím. Úřady v některých lokalitách totiž už nechtějí nové vrty povolovat, i s ohledem na masivní novou výstavbu.

Lidem ve starších objektech, kterým už studna nestačí a potřebují hluboký vrt, tak nezbývá než se odvolávat nebo si pomoci tak, že pro účely povolení je vrt označen jako průzkumný.

A když už jsou papíry s razítky v kupě, musí se smířit s tím, že studnařské firmy mají termíny plné i tři čtvrtě roku dopředu.

„Bude se asi muset vrtat až k sedmdesáti metrům. I s čerpadlem a navedením vody počítáme, že nás to vyjde do 200 tisíc korun,“ dodal pan Jiří. Už nechce bydlet v nájmu, a tak se ženou koupili na hypotéku menší chatu a přestavují ji k trvalému bydlení, ostatně jako většina jejich sousedů v původně chatové osadě.

Vedle chat zde vyrostly i klasické rodinné domy. Do města je ale daleko, a tak jsou místní závislí na studnách, a všichni museli nakonec vrtat hlouběji, pokud v domech bydlí trvale.

„Celková cena se u studní většinou pohybuje kolem 100 až 300 tisíc korun. Jen výjimečně překročí 500 až 600 tisíc korun,“ shrnul předseda České asociace hydrogeologů Josef Datel.

„Co se týče úrovně hladiny podzemní vody pod terénem, lze za poslední roky pozorovat její mírný nárůst, o nízké desítky centimetrů. Jinak je hloubka studny individuální podle re­gionu, místní geologie a terénní pozice,“ zdůraznil hydrogeolog Daniel Světlík.

„Uvědomuji si, že předkové spotřebovali mnohem méně vody a vystačili si i s pumpou venku a suchým záchodem, takže ani nepotřebovali vodu na splachování. Jenže kdo by dnes pral na valše, chodil pro vodu ven, koupal se jen v neděli v neckách, vodu ohříval v brutaru a večer se jen otíral žínkou?“ poznamenal pan Jiří.