Na vyhlášku o kovovém šrotu se už hledají kličky

Dostanou je složenkou domů či na svůj účet. Už teď ale podle provozovatelů sběren je jednoduché nařízení obejít.

„Ani rezavý hřebík,“ mávl rukou v mrzutém gestu pracovník sběrny v Pardubicích v Husově ulici v pondělí před polednem. To, že se výkup kovového odpadu zastavil, potvrzují i další sběrny. „V pátek tu bylo 120 lidí, v neděli skoro stovka. Dnes ani noha,“ řekl Právu Petr Červinka ve sběrně Veran u Úhřetic.

Většina považuje opatření, které neumožňuje platbu za šrot v hotovosti, za nesmyslnou a nic neřešící.

„Ti kluci jsou vysmátí, tvrdí, že už to mají dávno vyřešené,“ konstatoval pracovník úhřetické sběrny.

„Už mi pár lidí řeklo, že budou vozit šrot do Polska. Ceny jsou tam o dost vyšší a papírování žádné,“ upozornil provozovatel malé sběrny na Holicku Jindřich Vosáhlo.

Slabší zájem než obvykle zaznamenal od nedělní změny výplaty za kovový odpad také majitel teplické sběrny Rekov Jiří Vašek. Opatření podle něj nepřinese očekávaný výsledek.

„Ničemu to nepomůže. Ti, co jsou na tom nejhůře a mají nejméně peněz, nemají ani trvalé bydliště, kam by jim přišla složenka, natož bankovní účet. Takže nyní budou muset sehnat někoho, na koho si nechají peníze poslat. Ten jim z toho vezme procenta a moc jim toho nezbyde,“ popsal Vašek.

Dodal, že s novou vyhláškou přibylo provozovatelům sběren navíc papírování.

Ve sběrně bylo v pondělí kolem poledne docela rušno. Mladý pár sem dovezl přívěsný vozík plný železného odpadu.

„Nemám s tím žádnou zkušenost, ve sběrně jsem poprvé. Je mi jedno, že nedostanu peníze na ruku,“ řekla Právu žena, která nechtěla prozradit své jméno.

Další z možností jsou nově vznikající firmy, které uzavřou se zloději kovů dohodu – peníze si nechají poslat na svůj účet a část z těchto peněz vyplatí na dlaň. Zbytek si nechají za zprostředkování a za to, že nesou rizika postihu. Jejich zisky časem zřejmě porostou, protože lze čekat, že při přechodném manku ve výkupu kovového odpadu výkupní ceny porostou.

Na změnu ve výplatě ale zajisté doplatil pan Karel. „Účet nemám, takže přijdu o 35 korun za složenku. A to pro mě není zrovna málo, kolikrát za takovou částku koupím jídlo na celý den,“ řekl Právu zarostlý padesátník, který do sběrny přivezl na kárce šrot za zhruba 200 korun. Peníze v hotovosti už ale nedostal. „Je to nesmysl, ale co se dá dělat,“ pokrčil rameny.

„Chvilku bude trvat, než si lidé zvyknou, a pak se to vrátí do starých kolejí. Je fakt, že bezdomovec nemá účet, ale může si nechat peníze poslat složenkou a vyzvednout si je tam, kde je hlášený, třeba na městském úřadě,“ řekl Právu Jaroslav Rybák, vedoucí plzeňského Kovošrotu Štix.

Největší problém s takzvanými „šroťáky“ mají především města na Karvinsku. Proto také Bohumín jako první v republice zavedl kontroverzní vyhlášku, kterou od letošního 1. ledna zakázal výkup kovového šrotu od fyzických osob. Kovy mají lidé bezplatně odevzdávat do městských sběren nebo na stanovená místa. K Bohumínu se pak přidala i další města na Karvinsku i samotná Karviná.

Vedení těchto dvou měst se v pondělí sešlo na jednání, z něhož vyplynulo, že budou apelovat na stát, aby udělal nový účinný zákon, který by kupčení s kradeným šrotem zarazil. Chtějí totiž razantnější a systémové řešení.

„Shodli jsme se s vedením Bohumína na tom, že novou vyhlášku vítáme, ale je to jen dílčí krok. Naše vyhlášky zakazující fyzickým osobám vozit sběr do komerčních sběren rozhodně rušit nehodláme a stále chceme po státu nový účinný zákon, který by kupčení s kradeným šrotem zarazil. Optimální by byl zákaz úplný, kdy by fyzické osoby nesměly prodávat odpady do komerčních sběren vůbec a vozily by je jen do našeho sběrného dvora. Tohle funguje v některých evropských státech,“ řekl náměstek karvinského primátora Lukáš Raszyk.

Dodal, že města budou ještě častěji sběrny kontrolovat a budou prověřovat i bezhotovostní platby.

Ve městech na Karvinsku už totiž zaregistrovali snahu provozovatelů sběren novou vyhlášku obejít tím, že si přidají jiné služby, jako například bazar či zastavárnu. Podle mluvčích měst jsou však tyto kroky obejitím zákona o odpadech.

V Karviné také evidují kuriózního sběrače šrotů na sociálních dávkách, který si za dva měsíce železem vydělal v jedné sběrně téměř 150 tisíc korun.