Článek
„Že se na Šumavě pohybuje smečka nejméně sedmi vlků, jsme vytušili na konci loňského roku. V oblasti Modravska jsme sledovali stopní dráhu těchto šelem, která se na několika místech rozdělila do sedmi samostatných tras,“ uvedl Mokrý.
Upozornil, že předpoklad potvrdil i záznam z fotopasti umístěné v blízkosti výběhu vlků v Srní. „Ještě předtím nám jedna fotopast zachytila na videu přeběhnutí čtyř vlků v jednom záběru a další fotopast natočila pohyb zvířat,“ podotkl Mokrý.
Vlci jsou už i v Lužických horách. Zachytila je fotopast
Ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený upozornil, že v době páření se divocí vlci potulují často právě kolem výběhu v Srní. „Je to logické: naše návštěvnické centrum je takovým malým nepřátelským teritoriem uvnitř velkého divokého teritoria jiné smečky,“ konstatoval Hubený.
Jsou ostražití
Divocí vlci, kteří se do České republiky přirozeně šíří z okolních států, se na Šumavě objevují už více než tři desetiletí. Ale skutečně trvale jsou na Šumavě od roku 2015. Všechna zásadní zjištění pocházejí z monitoringu pomocí fotopastí a dalších pobytových stop. Vlci jsou ostražití a nedůvěřiví k novým věcem v terénu. Zejména pokud vydávají zvuk a svítí. Proto je natočení či vyfotografování vícečetné smečky stále unikátní.
„Určit přesný počet vlků žijící na Šumavě není možné. Jednak přes Šumavu některá zvířata mohou pouze procházet při hledání partnera a nového teritoria a za druhé i mláďata, která se tu narodí, mohou ve smečce zůstat třeba jen rok. V současné době můžeme s jistotou tvrdit, že na území Národního parku Šumava žije minimálně 7 jedinců,“ vysvětlil Mokrý.
V pondělí 16. března letošního roku byli zaměstnanci Správy informováni o tom, že na silnici I/4 nedaleko Horní Vltavice byl vozidlem sražen vlk. „Zvíře jsme zajistili, a až to situace dovolí, předáme vzorky tkání k analýze DNA,“ podotkl Mokrý.
Broumovsko zbavili vlci přirozené rovnováhy
V roce 2019 také byli zaměstnanci Správy Národního parku Šumava přivoláni k desítkám případů napadení hospodářských zvířat. Většinou se jednalo o škody způsobené vlkem obecným. „Ne vždy to však bylo možné jednoznačně prokázat. Například před několika lety bylo během šetření prokázáno napadení ovcí dvěma psy. Ve všech případech, kdy se prokáže, že škoda byla způsobená vlkem či rysem, mohou chovatelé žádat o náhradu škody na příslušném krajském úřadě,“ zmínil mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Doplnil, že přirozenou potravu vlků tvoří většinou spárkatá zvěř, tedy jeleni, srnci, divoká prasata, ale například i bobři. Jen v roce 2019 nalezli zaměstnanci NP Šumava více než dvacet kusů jelenů, laní a kolouchů, ve věku zhruba půl roku až šest let, které jednoznačně ulovili vlci.