Článek
Recesisté v převlecích za kominíky vyšplhali za bílého dne na střechu Pražského hradu, kde sundali prezidentovu vlajku a nahradili ji obřími rudými trenkami. Svůj místy až kaskadérský kousek natočili na video.
„Toto se včera stalo. Mám jen slova opovržení a zhnusení,“ uvedl na svém Facebooku Ovčáček a dodal: „Pražská kavárna se fašizuje. Už se neštítí zneuctění státních symbolů a Hradu českých králů, československých a českých prezidentů.“
Rudé trenky, které skupina Ztohoven vyvěsila nad Pražským hradem
Ovčáček také v souvislosti s vyvěšením rudých trenek nad Hradem připomněl slova z jedné ze skautských webových stránek: „Všichni občané jsou povinni si svých státních symbolů vážit, chránit je a nedopustit jejich poškození či zneuctění.“
Recesisté podle vlastního vyjádření trenky na Pražský hrad vyvěsili hned z několika důvodů. „Nad Pražským hradem zavlála zástava muže, který se nestydí,“ uvedli ve svém prohlášení.
Rudé trenky vlající nad Hradem
Zemanovi vytýkají například to, že vykazuje zdravotně postižené děti ze společného vzdělávání, že drží ve funkci kancléře prezidenta ČR šmelináře bez bezpečnostní prověrky a že vzdával hold armádě, která utopila studentské hnutí v krvi, na místě, kde se to stalo.
Tři muže, kteří na hradě trenky vyvěsili, zadržela už v sobotu policie, uvedla ČTK. Jsou podezřelí z přečinu výtržnictví a krádeže. Hrozí jim až dva roky vězení.
Skupina Ztohoven je známa svým vstupováním do veřejného prostoru. K nejznámějším patřila akce Mediální realita, při které se napojila do televizního vysílání se simulovaným atomovým výbuchem. Kvůli svým aktivitám se členové skupiny dostali několikrát i do konfliktu se zákonem.
| Výběr počinů umělecké skupiny Ztohoven: |
|---|
| Umělecká skupina Ztohoven na sebe upoutala pozornost širší veřejnosti v létě 2007 svým zásahem do vysílání České televize. V pořadu ČT2 Panorama se objevil simulovaný výbuch atomové bomby v oblasti Krkonoš. Za dílo získali členové skupiny cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostali do konfliktu se zákonem. Soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to, a umělci nebyli potrestáni. |
| V polovině roku 2010 členové skupiny v Praze vystavili občanské průkazy se snímky pozměněnými takzvaným morphingem. Akce byla součástí projektu Občan K., kterým umělci chtěli upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Podle policie se tím však dopustili trestného činu, neboť při žádostech o vydání průkazů podvedli úředníky. Obvodní soud pro Prahu 1 v prosinci 2011 rozhodl, že umělci nespáchali trestný čin. |
| V listopadu 2009 jeden ze členů Roman Týc (vlastním jménem David Hons) přidělal na pamětní desku na Kaňkově paláci na Národní třídě v Praze, která připomíná události 17. listopadu 1989, plastiky s hajlujícíma rukama a s pěstmi se vztyčenými prostředníky. Celé dílo nazval Není co slavit. Policie případ vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, ale nakonec v něm neshledala žádné protiprávní jednání. |
| V roce 2003 členové Ztohoven překryli na 800 reklamních vitrín v pražském metru bílými plakáty s velkým černým otazníkem. Cílem ilegální akce bylo "zpochybnit prostor reklamy v principu, i prostor konkrétní reklamy jako takové". |
| V lednu 2003 členové skupiny vytvořili otazník zakrytím poloviny červeného neonového srdce výtvarníka Jiřího Davida, které svítilo nad Pražským hradem na konci funkčního období prezidenta Václava Havla. |
| V roce 2007 Týc vyměnil v Praze skla na 50 semaforech pro chodce za šablony s postavičkami v komických či lehce vulgárních situacích. Za to mu soud uložil peněžitý trest 60.000 korun, který Týc odmítl a nezaplatil ho. V prosinci 2011 ho Obvodní soud pro Prahu 7 poslal na měsíc do vězení, kde byl od února do března 2012. |
| V září 2011 vzbudil Týc rozruch, když vytvořil obrazy z popela, který údajně pařil zesnulým. Vystavil je v galerii Dvorak Sec Contemporary v Praze. Úřad městské části Prahy 1, který jej podezíral ze spáchání přestupku, ale řízení později zastavil. |
| V červnu 2012 rozeslala skupina na mobily poslanců, členů vlády, vybraných pracovníků Kanceláře prezidenta republiky včetně prezidenta Václava Klause a novinářů 585 textových zpráv, které budily dojem, že si je politici poslali navzájem. |
| V listopadu 2012 zveřejnila skupina Ztohoven telefonní čísla některých politiků. Na výstavě Kartografie naděje v pražském centru DOX umístila tabuli, na níž byly kontakty na všechny poslance včetně premiéra Petra Nečase, některých ministrů a prezidenta Václava Klause. Policie případ odložila, protože dospěla k názoru, že nebyl spáchán trestný čin. |
| Členové skupiny v sobotu na Pražském hradě stáhli prezidentskou vlajku a vyvěsili místo ní velké červené trenky. Video z akce skupina zveřejnila na sociální síti Facebook. Podle mluvčího prezidenta Miloše Zemana Jiřího Ovčáčka tak zneuctili státní symboly a Hrad a nyní se jedná o nových opatřeních, jak zlepšit ostrahu Hradu. Police oznámila, že v sobotu zadržela a následně propustila tři muže, které podezřívá z přečinu výtržnictví a krádeže. Hrozí jim až dva roky vězení. |
| Zdroj: ČTK |