Článek
„Rozhodně se mi tu netřásly hrníčky ani neposkakoval nábytek, ale všimla jsem si, že se zem jakoby mírně zachvěla a třásly se i listy na kytce,“ popisovala Právu Gabriela Hauserová, která bydlí ve čtvrtém patře panelového domu v Českých Budějovicích.
Jak uvedl ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleš Špičák, ohnisko zemětřesení ve středním Rakousku se nacházelo v hloubce dvou až pěti kilometrů. Zemětřesení o takovéto síle nezpůsobují škody, ale bývají pocítěna i na vzdálenost několika stovek kilometrů. Proto otřesy pocítili i lidé v Českých Budějovicích a okolí. Ojedinělé zprávy o otřesech pak přišly i z Plzně, Prahy a Uherského Brodu.
„Zemětřesení zaznamenaly velmi zřetelně všechny seismické stanice české regionální seismické sítě, jak je patrné z denního seismogramu stanice Kašperské Hory, která je svou polohou na jihu Čech epicentru zemětřesení relativně blízko,“ konstatoval Špičák.
Doplnil, že středně silná zemětřesení nejsou ve východních Alpách vzácností, což dokládá i mapa epicenter zemětřesení pocítěných v Rakousku od roku 1900. Naposledy Jihočeši pocítili otřesy na konci prosince při silnějším zemětřesení v Chorvatsku.