Článek
„Jako politicky i lidsky neprůchozí považuji nyní upravovat valorizační schéma penzí v neprospěch důchodců, na které tvrdě dopadá současné zdražování. Určitě také vždy budu proti zvyšování daně z příjmů občanů či DPH, které by vedlo jen k tomu, že více lidí bude potřebovat pomoc od státu, a tím i k dalšímu přerozdělování peněz,“ řekl Právu Stanjura.
Dodal, že naopak souhlasí s potřebou zdrženlivosti při navyšování tabulkových platů ve veřejném sektoru a rovněž s rušením národních dotací. „Určitě ale také nepůjdeme cestou další spoluúčasti ve zdravotnictví, neboť již máme negativní zkušenost s aplikací tohoto opatření, které navíc není nijak rozpočtově atraktivní,“ dodal Stanjura.
Odmítl tím myšlenku, kterou vznesl i ekonomický expert ODS a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček, jenž nedávno Lidovým novinám řekl, že by se nebál zvýšit spoluúčast pacientů ve zdravotnictví, a naopak je proti mimořádnému zdanění energetických firem či bank. To naopak jiní politici vládní ODS připouštějí.
Kalousek: Vláda zatím dělá rozpočtovou politiku à la Babiš, příští rok už je v háji
Také koaliční lidovci chtějí podle místopředsedkyně vládní KDU-ČSL Šárky Jelínkové udržet valorizace důchodů, neboť jsou důležitou pomocí při zdražování. KDU-ČSL nechce ani posouvat věk odchodu do důchodu, naopak u náročných profesí by měl být dřívější. Ani diskuse o poplatcích v nemocnicích se ve straně nevede.
Podle Jelínkové je však namístě bavit se o zvyšování daní, ačkoliv to není v programovém prohlášení vlády. Ona sama zmínila zvažované dodanění mimořádných zisků, zejména energetických firem. Předseda lidovců Marian Jurečka však nedávno v rozhovoru pro Právo vyzýval i ke zvýšení daňové progrese, tedy výraznějšímu zdanění lidí s vysokými příjmy, než je dosud, což ostatní koaliční partneři odmítli.
„Zvyšte daně“
Zástupci koaličních TOP 09 a STAN se ke Kalouskovým návrhům, které nedávno sestavil i s bývalým premiérem Mirkem Topolánkem, nevyjádřili.
Podle ekonomů oslovených Právem však bude nutné alespoň některá opatření navržená Kalouskem a Topolánkem zavést. „Jsem přesvědčen, že vláda bude muset přijmout daňová opatření na příjmové či výdajové straně, případně na obou stranách. Jinak bychom se nevyhrabali ze strukturálního deficitu, který vlastně znamená zadlužování našich dětí. Jakou cestu vláda zvolí, bude záležet na politických preferencích, nejhorší by ale bylo strkat hlavu do písku a nedělat nic,“ řekl Právu ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Další účet za Babišovu vládu, komentoval Stanjura zhoršený ratingový výhled
Také podle hlavního ekonoma Roklenu Pavla Peterky se bez zvýšení daní stát neobejde. Peterka by podle svých slov, ač nerad, souhlasil s návratem zdanění příjmu na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, kdy bylo zhruba o čtvrtinu vyšší. Totéž si myslí i ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Snížení daně z příjmů na 15 procent před dvěma lety způsobuje roční výpadek v příjmech státu ve výši okolo 90 miliard korun. Poměrně ostře se vůči návrhům Kalouska a Topolánka vymezila ekonomka Ilona Švihlíková.
„Opatření mají zřejmě ukázat, že současná vláda není tak asociální. Pokud mám brát vážně opatření, která pravicově míří na ty nejbezbrannější a nejchudší, tak by to chtělo do seznamu doplnit zvýšený nákup vodních děl, aby bylo co použít, až se lidé začnou bouřit,“ prohlásila.
Ekonomové se shodli, že až příliš drakonický je Kalouskův a Topolánkův návrh nezvyšovat příští tři roky mzdy a platy státních zaměstnanců o více než tři procenta ročně. Obávají se, že vzhledem k očekávané inflaci by státní zaměstnanci odešli.
