Muchova vnučka se bojí o Slovanskou epopej

Pražské zastupitelstvo schválilo záměr půjčit epopej na pět let do Moravského Krumlova loni v říjnu, zastupitelé Moravského Krumlova až letos v květnu. Cyklus dvaceti rozměrných historických pláten by přitom měl být umístěn v části zámeckého komplexu, který se bude po celou dobu rekonstruovat.

Zámek, který i po roce 1989 dále chátral, se bude opravovat nejméně do roku 2025. Prostory pro epopej ve východním křídle sice měly být v těchto dnech už hotové, ale kvůli jednání o výpůjčních podmínkách a následující pandemii koronaviru se stavební práce zpozdily. Místnosti pro vystavení epopeje budou připraveny nejdřív na jaře příštího roku.

Umělcova vnučka proto navrhla, aby Praha svůj úmysl přestěhovat Muchovo dílo na Moravu ještě přehodnotila a raději vzácný cyklus dočasně vystavila jinde.

„Epopej by mohla být například na Zbraslavi, což je místo spojené s nejstarší českou historií a dnes je už součástí Prahy, pro kterou Mucha tyto obrazy maloval,“ říká umělcova vnučka.

„O Zbraslavi uvažoval v roce 1915 po dohodě s radou Prahy a majitelem zámku Cyrilem Bartoněm dokonce i on sám. Existuje k tomu bohatá korespondence,“ dodává umělcova vnučka.

Ve zbraslavském klášteře působila do roku 2009 Národní galerie, která tam měla sbírku a stálou expozici asijského umění.

Nyní se z něho stěhuje depozitář Národního muzea. Jak Právu potvrdil restaurátor Tomáš Berger, který o cyklus pečuje řadu let a dohlížel i na jeho zapůjčení do Japonska, zbraslavský klášter je i vhodnější než moravskokrumlovský zámek.

Ten totiž ani po rekonstrukci nebude moci nabídnout podmínky srovnatelné s těmi, které v celém zámeckém komplexu Zbraslav nabízí.

„Je tam dokonalé zabezpečení a k dispozici jsou i další sály pro přednášky a doplňující výstavy,“ zmínil. Výhodná je i rychlá a snadná dostupnost z centra Prahy.

„Prostory na Zbraslavi jsou dnes zcela vyhovující a cyklus by tam mohl být vystaven ještě před koncem roku,“ shrnuje Plocková. Jako další vhodnou variantu navrhuje Brno, kde byla epopej vystavena nedávno. K moravské metropoli měl navíc Alfons Mucha na rozdíl od Krumlova osobní vazby. Narodil se v blízkých Ivančicích a v Brně studoval na Slovanském gymnáziu.

Slovanskou epopej Mucha maloval od roku 1910 osmnáct let a věnoval ji Praze s podmínkou, že pro ni vedení města vybuduje nové prostory. V roce 1950 byla zapůjčena Moravskému Krumlovu, kde třináct let ležela zapomenutá v žalostných podmínkách. Až v roce 1963 byla na základě intervence rodiny Muchů částečně vystavena. Všech dvacet pláten se představilo veřejnosti až v roce 1968.

Moravskokrumlovská radnice usiluje o návrat epopeje už od chvíle, kdy jí v roce 2011 vypršela smlouva o zapůjčení. Kvůli špatnému stavu zámku a komplikované komunikaci s tehdejším majitelem objektu, společností Incheba, se Praha rozhodla obrazy odvézt.

Začala také uvažovat, že pro cyklus vybuduje trvalý výstavní prostor, jak si Mucha přál. To se však dodnes nepovedlo. Epopej proto v uplynulých devíti letech putovala po krátkodobých, velmi úspěšných výstavách doma i v zahraničí. Nyní jsou obrazy uskladněny v depozitáři Galerie hlavního města Prahy.

Od loňského října, kdy se současná pražská koalice vedená primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) rozhodla „pomoct Moravě“, jak zápůjčku vysvětluje, se moravskokrumlovský starosta Tomáš Třetina (TOP 09) těší, že návrat velkolepého historického cyklu pomůže oživit turistický ruch v jeho městě.

Epopej slibuje vystavovat zhruba 300 dní v roce. Dříve byla přístupná jen od dubna do konce října, kdy ji během sezony navštívilo vždy kolem 25 tisíc lidí. Do krumlovské městské pokladny přinášela dva až tři miliony korun. Starosta doufá, že při rozšíření otvírací doby zájem o dílo vzroste na padesát tisíc návštěvníků ročně. „Epopej přispěje k výraznému oživení regionu a právě v období ,pokoronavirovém‘ bude velmi důležité podpořit celý region, podnikatelskou sféru a cestovní ruch,“ řekl ČTK.

Výstavní prostory ve východním křídle zámku by podle něj měly být připravené na začátku příštího roku. Jenže další části zámku se budou opravovat ještě nejméně do roku 2025. Rekonstrukce je kvůli havarijnímu stavu objektu rozsáhlá a její celková cena se odhaduje v řádech mnoha desítek milionů korun. Zámek bude proto po celou dobu plánované zápůjčky staveništěm, což může znamenat pro Muchovy obrazy veliké riziko.

„Chápu, že obyvatelé Krumlova vidí v Muchově epopeji jedinečnou atrakci, která by jim mohla pomoct oživit město a přilákat nové návštěvníky. Na tom nevidím nic špatného. Jenže za současných podmínek bohužel nelze počítat s návštěvností, která aspoň zčásti zaručí návratnost nákladů a výdajů na pojištění díla. Kolik turistů podnikne výlet na opravovaný zámek do města, kde se téměř není kde najíst? Mimo hlavní sezonu bude zájem minimální,“ říká Plocková.

Moravskokrumlovská radnice si je přitom nedostatku služeb ve městě sama vědoma. Už koncem loňského roku proto mluvil starosta o nutnosti pobídnout podnikatele k větší iniciativě. „Připravujeme workshop, kde si s nimi chceme sednout a debatovat, co můžeme udělat,“ řekl a naznačil, že by jim město mohlo případně nabídnout i granty.

Jelikož Brno a Zbraslav mají pro turistický ruch vhodnější podmínky, ať už jde o služby, nebo dopravu, epopej by podle Plockové mohla na obou místech přinést do městské pokladny mnohem více peněz na vstupném než v Moravském Krumlově.

„Nemůžu pochopit, jak snadno se Praha epopeje vzdává. Vždyť by jí zajistila několik milionů ročně. Ty by se mohly použít na podporu živé kultury, kde nyní peníze tolik chybějí a kterou pandemie tak citelně zasáhla. A nakonec je potřeba i šetřit na trvalý výstavní prostor, který Muchovi Praha přislíbila,“ dodává Plocková.

Kvůli pandemii koronaviru také ubylo turistů ze zahraničí a nepředpokládá se, že se situace brzy radikálně zlepší. Zbraslav a Brno mají tedy výhodnější pozici než Moravský Krumlov i jako turistický cíl cizinců. „Do Krumlova by se mohl cyklus případně zapůjčit až po kompletně dokončené rekonstrukci zámku,“ navrhuje Plocková kompromis.

O Slovanskou epopej by však česká metropole mohla i přijít, protože umělcův vnuk John Mucha se s ní začal v roce 2016 soudit o vlastnictví díla. V jeho žalobě se tvrdí, že se Praha vlastníkem epopeje nikdy nestala, protože nesplnila autorovu podmínku vybudovat pro cyklus samostatné výstavní prostory.

Právník František Vyskočil vysvětlil, že pokud by soud dal jeho klientovi za pravdu, bylo by nutné znovu otevřít dědické řízení. Dědici jsou podle něj John Mucha a jeho nevlastní sestra Jarmila Mucha Plocková.

Plocková však se svým nevlastním bratrem nesouhlasí a soudu zaslala dopis, v němž říká, že žaloba je podle jejího přesvědčení v rozporu s vůlí samotného Alfonse Muchy, který od začátku cyklus maloval s úmyslem darovat ho Praze.

O Muchově záměru nepochybuje ani restaurátor Tomáš Berger. „Praha je v epopeji pojata jako důležité centrum všech Slovanů, kteří na cyklus dokonce posílali finanční příspěvky. Dílo vznikalo pro Prahu, autorův úmysl byl od počátku jasný,“ řekl Právu.