Článek
Obrazy, které Mucha daroval Praze, by však mohly být vystaveny i v zámku na Zbraslavi, který pro ně má vhodné podmínky už nyní. Umělcova vnučka Jarmila Mucha Plocková s nejnovějším návrhem nesouhlasí stejně jako se zápůjčkou do Krumlova a varuje před riziky, která z toho vyplývají.
Se záměrem zapůjčit Slovanskou epopej znovu do Moravského Krumlova jste jako pokrevní vnučka Alfonse Muchy a právoplatná dědička už dříve nesouhlasila. Jako jeden z argumentů proti tomuto záměru jste uváděla malý zájem turistů, pro něž nebude atraktivní udělat si výlet na zámek v rekonstrukci. Nebylo by centrum Prahy z tohoto hlediska lepší?
Vystavení Slovanské epopeje v Moravském Krumlově jsem nepodpořila z několika důvodů.
Zámek, který nabídl některé ze svých sálů, je na seznamu vážně ohrožených nemovitých památek. Na jeho celkovou opravu město zatím nemá potřebné finance, a tak budou stavební práce probíhat postupně, a to současně s expozicí Slovanské epopeje, národní kulturní památky v hodnotě sedmi až osmi miliard korun.
Nesouhlasím s tím, aby byla žaloba vzata zpět výměnou za jakýkoli požadavek na umístění díla
Rizika, která z toho vyplývají, už formuloval Národní památkový ústav ve svém stanovisku ze dne 2. listopadu 2011. Pro bezpečnost díla je podle ústavu nezbytné ukončení rekonstrukce celého zámeckého komplexu.
Kromě toho město Moravský Krumlov zatím nedisponuje potřebnou turistickou vybaveností a není ani součástí žádné důležité turistické trasy. Zmiňuji to z důvodu potřebné návratnosti nákladů do oprav zámku a celoročního provozu.
Slovanská epopej dostane dárek. Nový domov na zámku
Částka 75 milionů, už nyní vložená do částečných oprav, se městu nemůže na tržbách za vstupné v žádném případě vrátit, natož aby Moravskému Krumlovu i Praze expozice Slovanské epopeje přinesla potřebný zisk.
Navzdory tomu ale Moravský Krumlov o Epopej stál a pořád stojí.
V roce 2008 byla s Krumlovem ukončena zápůjční smlouva. Všichni si ještě pamatujeme na nenávistné, dechberoucí obstrukce, kterými Krumlovští bránili odvozu díla. Proto je možné důvodně předpokládat, že ze strany Krumlova bude žádoucí novou výpůjční smlouvu prodlužovat.
Praha však měla a stále má mnohem výhodnější nabídku pro dočasné vystavení Epopeje od majitelů zbraslavského zámku. Zámek, který stojí na dnešním území Prahy, Mucha pro Epopej vybral jako vhodnou variantu dočasného vystavení už v roce 1915.
K tehdejší metropoli byl blízko a svou historickou symbolikou pro autora představoval ideální místo. Přesto se současné vedení Prahy dohodlo se starostou Moravského Krumlova, bez mé účasti, ale zato za účasti mého nevlastního bratra Johna Muchy, na zápůjčce na Moravu. Zbraslavská varianta byla odmítnuta. Nabídka od majitelů zámku je však stále aktuální.
Co si tedy myslíte o nejnovějším úmyslu vystavit cyklus v Praze na Václavském náměstí?
Začátkem letošního roku vedení Prahy představilo veřejnosti prostor, kde by podle něj bylo optimální, po ukončení smlouvy s Moravským Krumlovem, Slovanskou epopej vystavit. Měl by to být podzemní prostor vnitrobloku Savarin, přímo v centru Václavského náměstí.
Slovanská epopej Praze nepatří, rozhodl soud
Toto řešení pro mě bylo naprostým překvapením. Praha by tím naprosto rezignovala na darovací podmínku a slib, který předchůdci jejího dnešního vedení autorovi dali, tedy aby pro cyklus postavila na vlastní náklady samostatný pavilon. Majitelem Savarinu je zahraniční vlastník a rizika s tím související v této době není třeba uvádět.
Zároveň řešení odporuje dlouhodobému směřování rozvoje metropole, podle kterého chce pražský magistrát vytížené centrum uvolňovat. Ještě na podzim roku 2020 kvůli tomu vedení města vyžadovalo, aby Muchovo dílo bylo vystaveno ve vzdálenějších městských čtvrtích. Postoj zúčastněných schvalovacích orgánů památkové péče k projektu zatím vstřícný není a společnost Crestyl, která objekt Savarin vlastní, od nich ani ještě nemá potřebná povolení.
Toto jsou hlavní důvody, kvůli kterým s umístěním Muchových pláten na Václavském náměstí zásadně nesouhlasím.
Komu by podle vašeho názoru měl cyklus patřit? Rodině, anebo hlavnímu městu?
Už 9. prosince 2020 bylo výnosem obvodního soudu Prahy 1 určeno, že hl. město Praha není vlastníkem cyklu dvaceti pláten Slovanské epopeje. Hlavním argumentem soudce bylo, že nebyla naplněna darovací podmínka postavit pro Epopej samostatný pavilon. Pokud by se město neodvolalo, což nepředpokládám, znamenalo by to, že Muchovo dílo připadne dědicům po Marii Muchové, tedy mně a mému nevlastnímu bratrovi Johnu Muchovi.
Jelikož jsem dosud nebyla jako jeden z dědiců k řízení přizvána, přihlásila jsem se 8. ledna 2021 do řízení sama, a to na stranu žalovaného, tedy hl. města Prahy. Nesouhlasím s tím, aby se Slovanská epopej stala rodinným majetkem, protože by to zásadně odporovalo přání autora a jeho mecenáše Charlese Cranea a také přání mého biologického otce Jiřího Muchy.
Vnučka Alfonse Muchy: O tom, kdo je můj otec, mi řekli až ve dvaceti
Nesouhlasím také s tím, aby byla žaloba vzata zpět výměnou za jakýkoli požadavek na budoucí umístění díla. Je bezpodmínečně nutné pro budoucí vedení Prahy, ale i budoucí generace Muchova rodu, aby bylo nezpochybnitelně právoplatně určeno, kdo je vlastníkem Slovanské epopeje.
Kauza Epopej
Jeden ze dvou dědiců po malíři Alfonsu Muchovi, John Mucha, který spravuje uměleckou pozůstalost, se začal s Prahou soudit o vlastnictví Slovanské epopeje. Město loni na počátku prosince spor prohrálo, ale oznámilo, že se odvolá.
Praha však vzápětí dostala nabídku na výměnu. Jestliže cyklus bezplatně zapůjčí na 25 let do nově vznikajícího projektu Savarin na Václavském náměstí, vybuduje pro něj majitel Savarinu, společnost Crestyl, na vlastní náklady galerii a její provoz bude financovat z tržeb. Na oplátku John Mucha stáhne žalobu o vlastnictví.
Podle představitele firmy Crestyl Simona Johnsona přislíbil Mucha ukončení sporu v případě, že plátna budou vystavena v Praze na místě, se kterým on bude souhlasit. S Muchou firma již několik měsíců jedná. „Náš záměr je plně v souladu s rodinou Johna Muchy,“ řekl Johnson.