Článek
„I když pacienti s mozkovými nádory s akutními příznaky nebo s mozkovou mrtvicí samozřejmě byli ošetřeni ihned, tak si myslíme, že stále jsou pacienti, kteří mají malé příznaky a váhají s návštěvou lékaře. Tímto bychom je chtěli vyzvat, aby se nebáli,“ uvedl přednosta Neurochirurgické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Martin Sameš.
Jedním z nejčastějších problémů, které zdejší lékaři řeší, jsou právě mrtvice. Ještě v devadesátých letech byly považovány za neléčitelné onemocnění. Díky novým technologiím je dnes lékaři již dokážou preventivně odhalit, případně částečně léčit následné poškození mozku po mrtvicích. I tak zůstávají cévní mozkové příhody třetí nejčastější příčinou úmrtí v Česku.
Největší nápor způsobený koronavirem už v nemocnicích opadl, lékaři tak apelují na pacienty, aby nepodceňovali preventivní péči.
Nejčastějším typem jsou takzvané ischemické mrtvice, které vznikají nedokrvením mozkových cév a tvoří až 88 procent všech případů mrtvic.
„U ischemických mrtvic je jedna z velkých problematik chronicky zavřená vnitřní krkavice, kdy je větší riziko mozkové příhody. Naše nová vyšetřovací metoda na magnetické rezonanci nám umožní zjistit průtok uvnitř mozkových cév a pacienty správně indikovat k preventivním operacím. Tato metoda je na dvou pracovištích v Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem,“ vysvětlil zdejší neurochirurg Aleš Hejčl.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze prosí dárce o krev, dochází zásoby
Druhou skupinou mrtvic pak jsou hemoragické, neboli krvácivé mrtvice. „Při krvácivých mrtvicích, při ruptuře mozkové výdutě, je úmrtnost až kolem padesáti procent,“ přiblížil Hejčl.
Čeští neurochirurgové patří ke špičce ve světě.
Spolupráce s americkou Mayo Clinic
Podle něj s mozkovou výdutí žijí přibližně tři procenta populace. Zdejší neurochirurgická klinika se přitom jako jediná v Česku zaměřuje na výzkum mozkových výdutí, který by do budoucna mohl přinést snadnější způsoby jejich odhalení a prevence. Na výzkumu spolupracují s renomovanou americkou klinikou Mayo.
„Roste počet pacientů, kteří přichází k preventivnímu ošetření mozkových výdutí, které se nachází zhruba ve třech procentech lidí v populaci. Pro ty máme nové řešení, kdy vyšetřujeme nově vektory toků, které by do budoucna mohli přinést optimalizaci v řešení pro tyto jedince. Společně s americkou Mayo Clinic, kde máme již pětiletou spolupráci, se věnujeme problematice vektorů uvnitř cévních struktur,“ přiblížil neurochirurg.
V ústecké nemocnici operují páteř pomocí unikátního robota
Kromě léčby mozkových příhod se na zdejším oddělení zaměřují i na operace nádorových onemocnění mozku. „Nádor mozku je potřeba odstranit relativně brzy, proto je důležitá rychlá příprava k operaci. Samotná práce na sále bývá často mnohohodinová a neurochirurg musí být schopen jemně manipulovat jak s mozkovou tkání, tak s cévami, které případně musí umět i opravit sešitím,“ vysvětlil neurochirurg Robert Bartoš.
U mozkových nádorů je důležitá rychlá příprava k operaci a důkladné zmapování zasažené oblasti mozku.
„Důležité je také nepoškodit mozkové oblasti, ať už je to motorická, nebo řečová oblast. K tomu nám pomáhá metoda awake kraniotomie, kdy se pacient při operaci probudí a spolupracuje. Nesmíme zapomínat ani na léčbu pooperační, která je v kompetenci onkologů a radioterapeutů,“ doplnil.
Ti dokáží v rámci následné péče výrazně snížit dopady způsobené mrtvicí.
Pacienti jsou po zákroku soběstačnější
„Pacienti jsou v 95 procentech po ischemické mrtvici nesoběstační a trvale závislí na pomoci druhého. Po našem výkonu, kdy jsme schopni mechanicky odstranit přes tříslo krevní sraženinu z mozkové cévy a obnovíme průtok mozkem, dokážeme dosáhnout zhruba 50% nebo ještě vyšší soběstačnosti u těchto pacientů. To znamená, že nepotřebují péči druhé osoby,” vysvětlil přednosta radiologické kliniky Masarykovy nemocnice Filip Cihlář.
Covid lůžek ubývá, ale leží na nich i třicátníci
V Česku existuje celkem 15 podobných pracovišť, která společně koordinují péči o pacienty. Podle Cihláře se v této oblasti Česko řadí na špičku Evropy. „Je to tak, že na našem pracovišti se léčí zhruba 230 pacientů na milion obyvatel. V západní Evropě se léčí zhruba 150 pacientů na milion obyvatel. To znamená, že Česká republika je v tomto ohledu na špičce v Evropě,” doplnil.
Do normálního režimu začaly české nemocnice pomalu přecházet už od dubna, kdy opadl největší nápor spojený s pandemií koronaviru a nemusela se nadále odkládat plánovaná péče. V březnu počet hospitalizovaných s covidem dosáhl až 9,5 tisíce lidí, v současnosti už se pohybuje pod 300. Lékaři tak znovu vybízejí pacienty, aby se v případě jakýchkoliv problémů nebáli přijít do nemocnic.