Článek
„Mohyla v Račiněvsi představuje nejdelší pohřební monument tohoto typu na Podřipsku. Měří přes sto dvacet metrů a její konstrukce je zcela jiného typu než u dříve zkoumaných lokalit,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Krištuf ze Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni. Ta na výzkumu spolupracuje s Univerzitou Karlovou.
Odborníkům se podařilo prokázat, že ve východní části mohyly existovala dutá komora o rozměrech asi 5,5 x 2 metry. „Jde o zásadní zjištění,“ upozornil Krištuf. „Vůbec poprvé se v Čechách podařilo doložit existenci těchto komor v dlouhých mohylách. Analogie existují v severozápadní Evropě, kde evidujeme megalitické hrobky vybudované z velkých kamenných bloků. V našem prostředí byl kámen nahrazen dřevem,“ upřesnil Krištuf.
Utajená svatyně
Podle Jana Turka z Univerzity Karlovy sloužily východní části dlouhých mohyl často jako svatyně. „K rituálním účelům byly využívány po několik desetiletí,“ doplnil Turek.
Vlastní hrobová jáma o impozantní půdorysu šest metrů čtverečních a hloubce okolo 160 centimetrů leží mimo zmíněnou komoru, asi čtyřicet metrů od východního okraje mohyly. Skrývala kostru člověka pohřbeného ve skrčené poloze. „Výzkum ještě probíhá, ale již se podařilo nalézt soubor čtyř kamenných hrotů šípů. Naznačují, že pohřbený jedinec měl pravděpodobně společenský status válečníka, lukostřelce,“ uvedla Šárka Stará, mluvčí ZČU.
Pohřeb za tisíc let
Asi tisíc let po vystavění mohyly v ní byla pohřbena i žena. Podle nádob v pohřební výbavě to bylo v závěru doby kamenné, za časů kultury se šňůrovou keramikou. „Tento pohřeb ukazuje, že dlouhé mohyly byly v krajině patrně stovky i tisíce let a byly stále využívány k pohřbívání a uctívání kultu předků,“ podotkl Turek.
O pravěké stavbě se vědělo od devadesátých letech, doposud však byl odkrytá jen její západní část. Loni se výzkum soustředil na mohyly v nedalekých Dušníkách a ve Vražkově.