Článek
Aby vůbec ČR miliardovou injekci z Bruselu dostala, musí vláda schválit zákon o usnadnění výstavby sítí elektronických komunikací. Ten je však podle zástupců IT průmyslu „ve stavu, kdy jej nelze schválit bez porušení legislativních pravidel vlády”.
Dalším dokumentem, který je nutné schválit, je takzvaný Národní plán rozvoje sítí nové generace. V kompetenci ho má resort průmyslu a obchodu. Ministr Jan Mládek (ČSSD) již doposud předložil sedm verzí plánu, ovšem neúspěšně. Do celé věci se ve středu vložil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Jak dopadla vaše středeční schůzka s premiérem Sobotkou ohledně rozvoje digitálního trhu?
Jsou tam dvě věci. Jedna je transpozice směrnice urychlení výstavby - tam už jsme na konci a do konce měsíce předložíme transpozici do vlády.
A Národní plán rozvoje sítí nové generace?
Tam je to komplikovanější. Budeme muset udělat mapu pokrytí, máme ambici to udělat do 30. června s tím, že to vláda bude ještě před tím projednávat, aby se vyjasnilo, zda tam jsou ještě nějaké další problémy kromě mapy pokrytí.
Dá se to potom ještě stihnout, abychom mohli čerpat dotace z Bruselu? Podmínky musí být splněny do konce roku.
No jasně. To je kondicionalita, která se musí do konce roku splnit. Dotace můžeme čerpat celou sedmiletku.
Ale do konce roku se musí schválit ten plán, to se tedy dá stihnout?
Nevím, jestli jste to nepsali i vy, ale mě to až trochu uráží, jsme jediní, kteří vyčerpali....Jenom se nám podsouvá, že něco nevyčerpáme. To už bylo s tím minulým obdobím a teď je to zase.
Hospodářská komora ve středu poslala premiérovi dopis, ve kterém varovala, že se 14 miliard nestihne vyčerpat.
Odpověděl jsem jim, že jsem s nimi připraven jednat. Musím říct, že do určité míry chápu jejich obavy, co se týče sítí nové generace. Ale oni zpochybnili i urychlení výstavby, což mě trochu překvapilo, protože polovina subjektů se na tom účastnila a domníval jsem se, že máme shodu.
Ale mě jde o ten plán. Chcete ho předložit až na konci června, navíc to bude už osmá verze...
Tohle jsou, jak říkal klasik, zlá slůvka. Ztratili jsme, což je mi líto, asi pět šest měsíců. Snažili jsme se nějakým způsobem vyrovnat s tím, že vnitro mělo hrát významnou úlohu. Sektor (poskytovatelé internetu - pozn. red.) to nechtěl, my jsme projevili maximum dobré vůle a snažili se vypracovat různé verze, nakonec to prostě všechno spadlo do koše.
A kde je problém? Proč to prostě nejde?
No vždyť se vám to snažím vysvětlit. Jeden problém byl, že jsme půl roku debatovali o podílu ministerstva vnitra. Když jsme se dostali k tomu základnímu problému - ten je daný vývojem v oblasti telekomunikací, který je odlišný od zbytku Evropy. Firma O2, když byla ve španělských rukách, tak bohužel neinvestovala do rozvoje vysokorychlostního internetu. Poskytla prostor pro vznik 1700 wifinářských firem, které obhospodařují různé segmenty. Tyto firmy provozují „nízkorychlostní” internet a mají obavu, že když se objeví nějaké veřejné peníze, tak že o ten svůj byznys přijdou. Myslím si, že do značné míry neoprávněně, ale oni mají pocit, že je to poškodí, že veřejné peníze budou utraceny za rozvoj vysokorychlostních sítí.
Ale vždyť ty dotace míří především pro menší poskytovatele.
Ano. Ale někteří mi to i řekli, že by preferovali, kdyby ty vysokorychlostní sítě nebyly. Oni tam mají nějakou síť vybudovanou...
To přeci nedává smysl, když vás neustále upozorňují na to, že se těch 14 miliard nestihne vyčerpat.
Já jsem také udělal výzvu, že když se tam přihlásilo osm sdružení, že doufám, že budou mluvit jedním hlasem. Když je to kakofonie, tak se s tím špatně pracuje.
Dal vám pan premiér nějaké ultimátum?
Formuloval bych to jako úkol.